Ahojte, tak jsem byla včera poctivě za psychoušem, poradit se jak dál. Říkala jsem mu, že jsem v pohodě a zvládla jsem nemocnici a všechno, že si myslím, že dobrý. Takže další strategie, snižovat, ale pomaličku, na 20, pak na 10, takže zhruba do dubna bych se měla dostat na 10 a být na tom stabilně a pak v létě by se vidělo. Před případným těhotenstvím vysadit úplně, ale to zatím ještě tak rok neplánuju. Já jsem ještě tak opratrná, že budu snižovat a prášky si klidně čtvrtit, teď teda čtvrtím a beru každý ráno 1 a čtvrt tablety, což je sice vtipný, ale mě to psychicky pomáhá, takhle si říkám, že si toho tělo ani nevšimne, pak třeba tak za 3 týdny snížím o další 1/4, takhle aspoň vždycky uvidím, jestli jsem třeba nesnížila už moc, kdyby to "nebylo ono" (jak my často říkáme:-), tak zpomalím snižování. Nedělají mi nic ani lidi, ani nemocnice, ani stres, ani dopravní prostředky, nic mi prostě nevadí a je to pro mě samozřejmá věc, nevím proč jsem se o prázdninách bála jet např. do Prahy (nevíte to někdo?:-)) To už trošku vtipkuju, do smíchu mi teda nebylo:-(.... však víte, vždyť jste byli se mnou. Lexaurin už ani nevím, kde mám. Takže teď, když se snad nic nepo...., tak by to mělo být o.k. a v dubnu bych se snad mohla vdávat jako každá úplně jiná psychicky i fyzicky (relativně) zdravá holka. Pro Marťu: Marti nic proto vysazování, určitě jo, ale nechceš chodit aspoň jednou za čtvrt roku zatím k odborníkovi, abys měla nějako zpětnou vazbu? Nám, komu se depky vrátily jsme už opatrnější (že jo Moone:-) Jo a už i kopřivka se umoudřuje stále víc, tak snad se úplně zbavím i toho. Ve škole jsem všechno dohnala a dokonce jsem v nemocnici vymyslela bezva téma diplomové práce, docent je ze mě překvapen a fandí mi, pořád jsem nevěděla a až tam mě něco osvítilo, už má schválený projekt a pracuju na tom - vidíte? Všechno zlý k něčemu dobrý:-) Isicu do davů se nežeň, nestojí to za to! Však si to vynahradíš, až se budeš cítit - teď jsou všichni jak kdyby se snad zbláznili. Všem pohodu a žádný předvánoční stres!!
Přidat nový komentář