Ahojík "eRko",
...tak vidím jak píšeš Citalec na Tebe působí, ale snášíš to docela dobře. Je dobře, že můžeš spát a jíst...to já vůbec nemohla, proto jsem neměla žádnou energii a nějaký běhání co běhání jen procházka by mě asi zabila!!! A noční pocení, další vedlejší účinek ADéček, taky sem tím prošla, probouzela jsem se mokrá jako myš a pak jsem nemohla ani usnout. Tak jsem jen ležela a bylo mi zle. Už od pěti od rána totálně vzhůru a jen jsem pochodovala po bytě. Hrůza když si na to vzpomenu!!! Neboj taky to přestane to noční pocení. A stěhovala jsem se 14.1. a to mi fakt bylo ještě všelijak, jen ve starém bytě všechno nabalit to byla taková námaha. Myslela jsem si, že to stěhování ani nepřežiju. A přiznám se Ti, že ani nevím jak jsem to všechno zvládla...prostě den po dni. A protože jsem teď sama se synem tak to je pro mě asi ta motivace být zase dobrá. On moc nepotřebuje abych se o něho starala, ale přece jen jídlo vařit, nějaký praní a být prostě na příjmu když se mnou komunikuje. I když je to puberťák a štve mě někdy, ale jednou mu asi poděkuju, že právě v té nejtěžší chvíli byl se mnou i když vůbec neměl ponětí co se se mnou děje. Jen kolikrát uvařit jídlo pro něho bylo nad moje síly a ještě to čuchat sem kolikrát myslela, že to ani nedovařím. Ale teď už pohoda. A je pravda, že AD nejsou všechno, ty tě nepostaví na nohy, jen Ti pomůžou v té počáteční beznaději se sebou samým a pak prostě musíš makat. Kolikrát i teď se přemáhám, nechce se mi třeba do obchodu. Ale tak jak si to večer proberu v hlavě a napláním tak se to snažím plnit. A taky je pravda, že o víkendu je to celkem na houby. Jak nevstanu z postele mezi 7-8 ráno, tak se pak nemůžu z ní vůbec dostat a pospávám celé dopoledne a to je pak humus celý den. Tak zas moc hrdá na sebe nejsu, ale když se mi něco zadaří pochválím se v duchu, že jsem holka šikulka. Dřív to byly pro mě normální věci. A teď si někdy připadám jak blázen, že se sama za to chválím. Ale bojovat s depkou je fakt mazééééc. A právě proto je fajn, že existují takovéhle diskuze a můžeme si tady o tom popísat, protože kdo tím neprošel tak Ti neuvěří. Slyšela jsem jen , tak se tomu tolik nepoddávej a hoď to za hlavu, hlavně něco dělej! A já se nemohla zvednout ani z lůžka abych se šla vyčůrat. A jít se večer osprchovat byl pro mě hotový HOROR!!! Ale tohle všechno už mám za sebou, je mi líp a snažím se to tak udržet. Tak taky pevně věřím, že se to podaří Tobě chlape! Tak se měj zatím fajn, drž se a piš piš piš...aspoň mě to drželo ze začátku "nad vodou"...přeju Ti dobrou noc...čááááu Renata
Přidat nový komentář