Moc Vás všechny zdravím. Občas hledám na netu odpovědi pro své psychické stavy, četla jsem i jiné diskuse na jiných adresách. Stále se bráním tomu, že bych taky měla mít depresi, snažím se dávat svým potížím jiná jména. Ale asi je to jen alibismus. Mívám úzkosti a žaludeční nevolnosti a vůbec takové ty nepříjemné doprovodné stavy. Občas to se mnou jde, že mám doboru náladu, občas brečím a myslím si, že se na mě sesypalo všechno neštěstí světa. Přestanu si věřit úplně ve všem, připadám si zbytečná, nechce se mi mezi lidi, sebevědomí na nule. Somovi úplně rozumím, taky ty moje stavy má na svědomí vždycky nějaký spouštěč. Práci mám hodně náročnou a zodpovědnou, radši bych šla dělat někam rukama, abych jí mohla občas vypnout. Děti mám odrostlé, sice zatím na studiích, ale jsou soběstačné. V dětech můj problém není. Je v mém manželovi, v jeho častých hospodách a tím následně k mé neúctě k němu, protože neumí držet slovo a není na něj spolehnutí. Má i své světlé chvíle, kdy je ochotný mi pomoct s nákupem, ale jinak je to u nás jak na houpačce až to došlo k mé alergii na hospody a na začouzené oblečení a kouření všeobecně. Je to i v tom, že bydlíme s tchýní a oni dva si jsou hodně podobní. Poslední dobou to vidím čím dál častěji, že reagují stejně, když nejsou problémy, dokážou být i milí, že by jim jeden všechno odpustil a když problémy jsou, tak dokážou být slovně zlí oba stejným způsobem. Bere mi to chuť v domě cokoliv vylepšovat, protože to musí být všechno podle manžela, prostě se tam cítím bez svého koutku, kam bych si zalezla a že tam není nic moje. Jednou jsem těch svých stavů měla už dost, protože jsem je neměla poprvé a tak jsem šla za psycholožkou. Dokonale mě vyzpovídala, že jsem od ní šla jak vymačkanej citron. Nasadila mi triticco, taky mě po něm bolela hlava, taky jsem po něm ráno jak praštěná. Dřív jsem při potížích brala neurol a občas si ho vezmu i přes den, ale doktorka říkala, že neurol se má brát jen krátkodobě, ale že nevadí, když si ho sem tam k tomu triticcu vezmu. Jinak neurol je návykový, triticco že ne. Neurol že účinkuje asi tak 4 hodiny, že se po něm člověk zklidní, pokud má akutní problém. Doporučila mi u triticca vydržet, já chápu, že se musí brát dlouho, aby byly vidět nějaké výsledky. Já je zatím moc nevidím, beru teprve první krabičku. Tady k těm diskusím - já na tyto léky žádný alkohol nepiju, ale já mu stejně moc nedám, a i kdyby, tak myslím, že na žádný léky se pít nemá, a na AD už vůbec ne. A taky je pravda, že se léky musí vysazovat pomalu. Přečetla jsem k tomuto tématu toho opravdu hodně a jsem ráda, že jsem narazila na Vaši diskusi, je to vždycky poučné čtení, ty zkušenosti druhých, tak jsem Vám taky nějaké popsala. Budu doufat, že mi to triticco opravdu pomůže. Mě by spíš pomohlo, aby si ten psycholog se mnou pořádně popovídal a navedl mě na nějakou cestičku, jak ze všeho ven, zatím mi jen upravuje dávky léků a čeká co to se mnou udělá. Přeji Vám všem, ať nemáte už žádné potíže, jak tělěsné, tak psychické. Je pravda, že pro to, aby se člověk cítil líp, musí udělat taky něco sám. Já se o to snažím svými koníčky a zájmy, ale nejvíc by mi asi pomohlo mít vedle sebe spolehivého chlapa, který by mě občas pořádně objal, k čemu mi jsou majetky, když není obyčejné lidské teplo. Mějte se krásně, zdraví Vás pampeliška.
Přidat nový komentář