tak žárovky ve světle.
Chodit nemocnej do práce , to musí být oprus. Ještě štěstí, že mám takové povolání. Sice momentálně jsem nezaměstnanej. Ráno jsem se sám na sebe naštval, tak jsem si dal okamžitou výpověď. A basta. Představte si, že si přivstanu, abych potěšil jednoho malého stavebníka a po půl hodině práce, zapnu kopírku a ony vypadly pojistky. Půl hodina práce pryč, protože jsem to průběžně neukádal. No prostě neschopnost a na hodinu vyhazov.
Ale nebojte, já se zase po víkendu sám přijmu a myslím, že si i zvýším plat. Nějaká odměna za tu vůli být musí ne.
Kdo potebuje podporu, tak tomu přeji hodně vůle a vítězství, kdo slaví nějakou překonanou metu, tomu blahopřeji a přeji hezký výhled na metu další.
Využiji nezaměstnanosti a v klidu zkouknu hokej. Doufá, já fakt doufám, že to dnes dokážeme. Nějaké Finsko, kde to vůbec je ??
Jo a díky za všechna přání k mému roku. Mám máslo na hlavě, protože jsem se o den spletl. Jak narostla zase práce, tak jsem nestačil sledovat kolikátého vlastně je , jen jsem měl zafixováno, že mě to usekli od huby v úterý ve 21:00, ale on má rok 365 dní, takže to vlastně vyšlo až na středu. No prostě zmatený nemocný. Jo a jestli jsem to nepsal, tak bych měl mít tutovej odchod do plného invalidního důchodu. Sice se fyzicky cítím dobře, ale prej není naděje na nějaké podstatnější vylepšení, tak odchod do důchodu. Sice jsem tiše doufal, že řeknou, že je naděje anebo že se to alspoň chvíli zlepší, no nic zakoupím bačkory, houpací křeslo a bude.
Jinak stále čekám na lázně, nějaký křížkový, a ono nic. Možná až někdy ???
tak ahoj rodinko, partičko, dobrá partičko, zdravím
Přidat nový komentář