Kojení je důležitou součástí péče o novorozené miminko a má řadu přínosů. Poskytuje dítěti nejen nezbytné živiny, ale také protilátky, které ho chrání před infekcemi. Navíc se při něm buduje hluboké pouto mezi matkou a dítětem. Kojení však může být pro některé matky náročné, hlavně zpočátku. Poradíme vám, jak poznáte, že je miminko správně přisáté, a co dělat, když se objeví problémy...
tak vás zdravím. i já jsem vstával. sice to tak neprožívám jako friduš, je prostě hezky, ale vstávat se musí, ikdyž se nechce. nám nyní zateplujou barák , a když od 7.00 slyšíš místo kohouta ukrajinštinu a máš pocit, že někdo zkouší nakouknout skrz žaluzie, tak zas až taková pohádka to vstávání není. ale jsem vzhůru, již jsem změřil jeden plyn, takže i rozcvičku mám za sebou. téma přežírání : nebojte, já jsem normální, jen mě nedalo si rýpnout do kaka, když napíše tak natvrdo "nehorázně přežírat" já jsem dost při těle, ale jak píše friduš, jsem vlastně spokojený. občas, když se trefuji do dcery, že si ji nikdo nevezme, když bude se bude takhle stravovat, tak je odpoví, tati podívej se na sebe, a já na to : no a co, já jsem již zajištěnej a cítím se takto dobře a pamatuj si s tlustejma lidma je vždy větší srada, ti jsou spokojeni, mají svoje jisté a vůbec, jak říkala helenka růžičková a proč jsou tlustí, protože se maj, a basta. luci, nevím jestli ti někdo dokáže pomoci s nočním čumákováním. a deprese ?? co to vlastně je ?? já jsem tu psal v době, když jsem měl skutečně dost absťáky, že na léčení nevěřím. já je nějakou dobu bral, ale když mě řekl, zkusíme to 3 nebo 4 týdny a nenadávejte na mě, když se to nebude lepšit, tak jsem si jen mohl říci, že doktor bude vždy úspěšný. když uplyne ta doba, tak mohou absťáky přejít i z časové stránky a nikdo nepozná, zda je to časem nebo antidepresivy. navíc jsem kouknul i na diskuzi o těch lécích co mě napsal, a když je tam někdo vehementně shání, že bez nich nemůže být, tak jsem je vyhodil. a lucko 116 dní, to je již paráda, to za chvíli, když budeš mít štěstí, tak to již by neměly být komplikace . to jen já se nemohu zbavit toho návyku. dneska jedu třistadevítku a stále projíždějí myšlenky. já si uvědomil jednu věc, když již tu padlo téma jídlo. mě se již žaludek spravil, chuť k jídlu normál, jídlo již chutná, tak jak jsem si pamatoval a já si uvědomil, že když jsem byl ten hnusnej smradlavej kuřák, tak když jsem pocítil hlad, nebo i jen vzplála myšlenka nebo chuť na jídlo, tak jsem to řešil bílým hřebíkem a ono to vždy nějak polevilo nebo odeznělo. a tak si myslím, jestli ty moje hříšné myšlenky, které setrvávají, nejsou spíše než touhou po kouření, nějakým symptomem zahlazení chutě po jídle. a dost, nebudu již o kouření psát. jdu bojovat. já mám svou vůli a tvrdost a já to vyhraju. včera jsme měli i doma vlastně první rozpravu o kouření. manža teď, když kvůli zateplování nemůže na balkon, tak musí, no musí ???? kouřit z okna, a to moje čidla zachytí, ještě ani poprvně nevyfoukne šluka. doposud, moje vzlyky prostě přecházela, kouření prostě neexistuje, nevíme co to je, ale teď se do mě pustila, žádné škemrání, nic, odchod, bez diskuze. jinak mám takový malinko, ale malinko nepříjemný pocit. neudělali jsme něco meganovi, nehlásá se, nebo jsem nikde neviděl jeho příspěvek, neslavil ani dvoustovku, na kterou se tak těšil. leda, že by přešel do ilegality a pokoutně po večerech kopal již základy svého domečku. megan tady jsme, nekuřáci, stateční a dobří lidé. zatím alespoň ahoj a jdem pokračovat v nekouření
Přidat nový komentář