ahoj friduč. ano posunout dál, ale jak ??? můj rozum, tedy ten co myslíim , že je můj, ten ví nebo mu nutím, že mám přestat, a navíc mu stále připomínám, že bojujem tak dlouho, že to by již byla škoda, po tolika trápeníčkách zase přestat. ale ten druhý rozum, který nijak neovlivním , ten zase našeptává. nenašeptává chuť a myslet stále na cigaretu, jak píšeš, ale stále vymýšlí, že se to dá nějak doběhnout , ošálit, teď , že těžká doba, kdy se nemůže nebo nesmí kouřit, a upíná se k něčomu, co bych nazval výjimkou z kouření, jako odměny co tu dobu trápení, ať již bude jak chce dlouhá. nevím jestli je to srozumitelné, ale ve zkratce to umožňuje nekouřit, připisovat si jeden den nekouření za druhým, nelogicky mě dává síli vydržet další a další bez cíga s tím , že někde na konci je odměna, zatím však ne nekuřáství, ale odměna = cigareta, a to zatím nemohu přebojovat. neumím to napsat více srozumitelněji. já prostě vím, že bych měl , ale zatím si nejsem 100% jistý, že to dokáži, spíše se ta našeptávací část rozumu kloní k tomu, vydrž , jak to půjde nejdéle a pak dostaneš cígo. hrozné co ??? a to ti nebo vlastně mě zatím nepřemůže , že si to stále opakuješ, ty to dáš, musíš apod. nyní se omlouvám , ale musím dokreslit ještě krov a střechu, ale večer napíšu, již jsem to několikrát psal, o tom, jak jsem byl asi neúspěšně u té kineziologičky. schválně jestli je to to nebo alespoň podobné tomu co mě vlastně radíš ty. jinak se omlouvám , ale asi jsem slaboch, ale zase držím již hodně dlouho, tak nevím. dám si však poradit, jestli někde existuje pomoc. nevím. ale antideprseiva nechci. to doopravdy skončím v blázinci. to mám ještě jiné potíže, nechtěl jsem o tom zde psát a nebít příkladem jiným, ale to se vevnitř tak nějak až třesu nebo tam něco buší, jakou mám chuť, ale zatím jsem to 143 dnů přemohl. ach jo.
Přidat nový komentář