Milé odhodlané nekuřačky a nekuřáci současní i budoucí, protože se naše týdny počítají v sedmičkové soustavě, slavím (bohužel prací, jako za socialismu, kdo to ještě pamatujete) dvojnásob kulaté výročí - 70 dní a současně 10 týdnů bez kouření. Musím vám říct, že to v kontextu všech vašich problémů a starostí mám nepoměrně jednodušší - první a asi poslední významnější problém byl s tím, že jsem přestal kouřit poslední z naší pětky, se kterou jsem 29.ledna začínal brát Champix, a to 13.den. Neměl jsem žádný absťáky, nevolnosti ani noční můry a když jsem s kouřením přestal, bral jsem ještě týden Champix podle rozpisu, další týden jsem půlil a pak jsem se na něj vykašlal úplně. Prostě idylka, přestože jsem kouřil asi 23 let krabičku denně. Pak jsou i tací, kteří kouřili i s Champixem týdny a měsíce, kteří poctivě zobají modré bobule ráno i večer a přesto jim ukapávají sliny, když vidí modrý obláček nad popelníkem, kteří se bojí polknout další tabletku, protože jim z toho zase bude blbě. A pak Ti, kteří se toho bojí předem - oddalují první bílou tabletku z nějakých imaginárních důvodů, třeba proto, že si předem spočítali, že za 14 dní jdou na oslavu a přece tam nebudou nekouřit, nebo si vezmou první a diví se, že jim to ještě chutná, přestože je tady spousta ostatních, kterým to chutnalo a kouřili ještě po měsíci nebo později. Proč to všechno píšu? Je vás tady strašně moc (když jsem toho 29.1. začínal psát, bylo to na straně cca 70, dnes je jich 160). Ptáte se všichni na plus mínus totéž a chápu, že chcete pod svým příspěvkem vidět napsáno od někoho, kdo už to zkusil něco jako "Mařenko, neboj, taky jsem ještě po druhém balení Champixu kouřila". A vpodstatě to tak je, protože každý, kdo má problém, má pod svým příspěvkem nejednu reakci. A je přirozené, že nejvíc reakcí je od těch, kteří jsou toho plní, t.j. těch, kteří nekouří nějaký týden - měsíc, méně od těch, co už to počítají v měsících, protože už tím tak úplně nežijí a u nichž euforie z nekouření pomalu mizí. Tak se na nás nezlobte - sledujeme vás a máme z vás radost. Takže proč to vlastně píšu? Asi proto, že jsem právě sám sebe nenápadně zařadil mezi mazáky a taky proto, abych omluvil svou lenost nebo neschopnost pamatovat si, kdo z vás kdy začal a jaký problémy prožíval předtím, než se mu stalo to, na co teď čeká reakci někoho zkušenějšího. A třeba i tohle obecný plácání někomu pomůže zorientovat se v tom, co všechno může a nemusí při odvykání přijít. Co na závěr? Myslím, že každý se na začátku bojí, potom má chvilku pocit, že to nefunguje a nakonec začne dávat rady na Ordinaci. A tak to asi má být… Mějte se mooooc hezky, vychutnávejte poslední cigarety a nebo se na to už rovnou vy…..te ;-) Teď to vyznělo, že mooooc hezky se mají mít jenom ti, co ještě kouří, ale zdravím a totéž přeju i těm ostatním
Přidat nový komentář