to už jsme sem opravdu přestali všichni psát? Takže, jo - myšlenka na cigaretu přichází občas pořád, ale čím dál víc se stává jen závanem něčeho příjemného. Je to asi dost drastické přirovnání, ale ztratily jste někdy někoho blízkého? A nemusel přímo zemřít, třeba Vás v mládí nechal kluk. Ta ztráta je první dny jako nůž. Při každé vzpomínce Vám projede tělem a prudce, přímo fyzicky zabolí. Pak bolí fyzicky čím dál míň, ale člověku se stejská, ten druhý mu chybí ve chvílích hezkých i zlých. No a pak se vzpomínka pomalu vytrácí a zůstává jen pocit něčeho krásného, co kdysi bylo. S cigaretou je to úplně stejné a je úplně jedno, že to krásné nebylo. Prostě byla dlouhá léta naší společnicí. Champix pomáhá v tom, že noži otupuje ostří a posiluje vůli, aby odolala vzpomínce. Velmi dobře rozumím chuti potáhnout si. Pokud je zle, spíš než něco, co hoří, pomůže paipo. Je to japonská cigareta, tedy žádná cigareta, ale plastový váleček vonící mentolem a dalšími bylinnými produkty. Dá se přežvykovat a dá se z něj potáhnout, ale neevokuje cigaretu. Nejlépe se shání na mypaipo.cz, to www tam schválně nepíšu, aby text nezmodral. Ne, nedělám jim reklamu a nejsem dealer, jenom vím, že mě to pomohlo. Samozřejmě, že ve finále je to o vůli, ale největší kus práce udělá champix. Nenechte si od nikoho namluvit, že se na něm stanete závislé, je to nesmysl. Odložite ho postupně, a to postupně bych podtrhla, až dokončíte kůru. Champix není droga jako nikotin - je to látka (vareniclin), která blokuje receptory, v nichž nikotin způsoboval pocity slasti. A věřte, že je to pro silné kuřáky jediná cesta, jak se návyku zbavit. Odvykala jsem mockrát - úplně bez, s nikotinovými náhražkami a vždycky z toho bylo jen pošramocené sebevědomí a zvýšený přísun cigaret. Až se champixem se mi to povedlo. Takže jediné, co můžu poradit a co funguje je: zobejte, opakujte si "přece si to nezkazím, když už jsem to vydržela...." a držte se, je jedno čeho - manžela, přítele, nohy od stolu ;o)). A protože nemám čas sem moc psát, tak rada na závěr. Pokud je modrooký opravdu pan Cidrych, jak píše Standa (a ten by to jako "ajťák" měl vědět), tak pozor na něj. Je to člověk, který šikovnou manipulací bere lidem odhodlání, radost z dosaženého a vytrvalost, připadně je hrubě slovně týrá. Píše pod různými přezdívkami na všechna odvykací fora a nejen podle mě, je to zapšklý člověk, který to sám nezvládl (i když o sobě tvrdí, kolik let už nekouří, ale on o sobě vůbec tvrdí, kde co)a teď si tu léčí mindráky tím, že demotivuje a ubližuje druhým. Není žádná pravda, že budeme do konce života trpět touhou. Do konce života jsme jen ohrožené tím, že kdybychom si jednou zapálily, vezeme se. Ale dokázaly lidi přestat s heroinem, dokázali přestat s kokainem, který si receptory přímo vytváří přeměnou jiných a dokázali to bez berličky, kterou máme k dispozici my. Takže ničeho se nebojte - jde to zvládnout a když jsme to zvládli my, zvládnete to Vy taky. Jste totiž perly, jedničky, úžasné atp. a to si stále opakujte (i Ty Marjo, přece ses odhodlala, to je první krok)! Zvládnete to! Hezký den a ať Vám svítí sluníčko ;o)))).
Přidat nový komentář