Xandro, já neberu CHMP.... sice mi tu radili, abych to nedělala, že je brzo, ale já cítila, že to zvládnu ... nebo jsem možná měla potřebu si to dokázat... nevím CHMPX jsem začala brát někdy v unoru a okolo 10 dne jsme si dala den D, samo, že jsem si ho šoupala a šoupala a kouřila jednu za den ( vždy večer doma ).. prostě jsem jí nedovedla odhodit ...každý den jsem si říkala zítra ..no pak to jeden den přišlo a vydržela jsem ... a teď je to 29 dní co jsem bez a CHMP neberu asi 14 dní.. ale nevím to přesně, neb si to nepíšu .. musela bych si zpětně přečíst tady to povídání ... :)každopádně jsem nedobrala druhé balení ... mám tam asi půlku .. někdy si zobnu půlku prášku ráno ...nevím jestli pak mám pocit, že to lépe zvládnu, ale je to tak .. můžu selhat ... ale prostě nemám potřebu dál CHMP brát .. pomohl mi v začátku, ale nechci ho brát věčně... a jsem přesvědčená, že 80 % je na nás ...takže chutě v začátcích mě CHMP zbavil a bez něj bych to ASI nedokázla, ale dál se s ním kamarádit nechci a chci bojovat... tedy ani nechci .. jsem ráda, že nekouřím .. že mi lidi co kouří smrdí :) To jsem dlouho necítila ... a je to až neuvěřitelné ... cigeretovej kouř mi nevadí .. dokonce možn i voní ... i když u mě doma, už ne ...:)Takže opravdu se s tím musíme každý vyrovnat sám a po svém ... a stejně to cítíme jen my .. kdy to zvládneme ... CHMP je opravdu revoluční a díky němu nekouřím ( zatím ), ale přesně, jak je zde psáno - nechci ho brát po zbytek života a tak jsem sekla i s ním ... jestli přečasně či nikoli - ukáže jen čas :) :) Držím Vám palečky :)))))) Všem !Brontíku - já je v kabelce nemám ( to byl někdo jinej Zdena ? má tam dvě :).. .:) mám tam spoustu bordelu,ale krabku ne .. ale doma v kuchyni v šuplíku ( neb manžel stále je na těch svejch třech kusech )ano ... ale já tam nešahám .. :))))))))A ještě k těm rituálům - ani to nevnímáme .. je to automatický .. není to rituál v pravém slova smyslu, že by se na něj člověk připravoval, jako na nějaký obřad ... to za nás dělá naše podvědomí..kouříme : ráno, když vstaneme, káva, v práci s kolegyní, ve vaně,před oběděm, po obědě, po večeři, před večeří,na vycházce se psem, když čekáme na autobus,když někoho potkáme a jen se zastavíme, doma u televize, já kouřila i u žehlení ( vrchol !!! ).. a tisíce dalších situací ... nejde o rituální obřad - jde o zvyk... a o to, že člověk najednou neví co dělat ...má prázdno v rukou a je zvyklej něco v nich mít adělat ... nevnímáme to jako rituál...( to jen na vysvětlenou, jak to bylo myšleno)...Zdeni myslím na tebe .. i když nejsem z tvé party přestávačů, ale moc ti fandím . .drž se !!! Je to těžké ... já to vím ... ale vše musíme překonat ... Dialog k člověku : -Pláču.-Neplač!-A stejně budu.-Natolik je ten svět zlý?
-Ne svět, lidé...ne lidé, jejich slabosti -Jsi slaboch?-Ano, jsem slaboch.-Ale jsi lidský slaboch a lidé přece nejsou dokonalí!-To já vím, vždyť už nepláču...Věř nebo nevěř, jak chceš, ale jednou se zázraku prostě nevyhneš. Najde si tě, tak neutíkej, stůj... A naději na zázrak dopředu neodsuzuj.Povím ti jedno tajemství,
snad kdysi osud ho vymyslel,
snad s tím nejlepším,
nejčistším úmyslem,
to tajemství všichni znají,
všichni včetně tebe.
Jen možná - uvěřit odmítají,
že pro každého je schovaný
jeho kousek nebe. Ať věříš mi nebo ne,
ta bolest jednou ustane,
potkalo mě štěstí,
řeklo "promiň" a šlo dál.
A kdo nás viděl,
možná se smál. Já však měla oči
jenom pro něj,
sedělo v kočáře
se stříbrným koněm,
ten vůz stříbrnou měl oj,
a já mu zamávala.
Vyhrála jsem životní boj.
Boj se svým osudem,
který kdysi ukradl mi
můj jediný sen. Štěstí teď jezdí krajem,
někoho hledá,
aby provedlo ho rájem,
a starost ani spát mu nedá.
Zatím tě nevidí,
ale najde tě, potřebuješ ho.
Víc než tisíce jiných lidí. Nehledej čtyřlístky,
štěstí se samo dostaví,
zaklepe na tvé dveře
a slušně pozdraví.
Pozveš ho dál,
zcela omámená,
bude ti vyprávět
a ty - tiše jako pěna. Prozradí ti tajemství,
přesně to, které už znáš,
jen - jako všichni ostatní
uvěřit odmítáš,
že jednou vyhraješ
svou válku s osudem,
a život ti vrátí
tvůj ztracený sen. Věř mi, je to tak,
ber pravdu jaká je.
Není tak černý žádný mrak,
aby neměl stříbrné okraje.
Možná se tak může zdát,
ale zdání klame,
opovaž se všechno vzdát.
Ten pocit všichni známe. Poslechni si tajemství,
jenž napsal sám osud,
pochází snad z pravěku,
ale platí dosud.
A navíc ještě
pár dalších slov
- a to možná nikdo neví -
čekej na zázrak.
Určitě se objeví. Vám všem pěkný večer kamarádi ..
Přidat nový komentář