Zdravím, tak mám 3 měsíce za sebou, prý je to dost důležitý mezník, no uvidím, jedeme dál. Já si čas ad času vše co píšete přečtu, ale abych se jen nevezl, tak zase se pouštím do delšího psaní (aby Konča neremcala).
Ani jsem nemyslel, že bude reakce na moji malou provokaci rozsáhlejší/ spíše řešíte manžely kuřáky než kuřáky obecně. Určitě mi nerozumíte. DDDDD, 18.5./
Manželka mi dlouho v manželství říkala, že ji mé cigarety voní, ale později začla kritikou, že doma bych kouřit neměl. Nakonec jsem kouřil na WC, byl pokoj. Když jsme se přestěhovali, začal jsem kouřit jen na balkóně, po čase jsem slýchaval, že je to i tak cítit přes dveře, nakonec jsem kouřil jen ven a přesto jsem někdy slyšel „fuj, ty smrdíš“.
Já jako manžel jsem dost silně vnímal, že si mě brala jako kuřáka, a tedy by mi to měla vždy tolerovat, ne po nějaké době mě začít předělávat. Navíc jsem se snažil přizpůsobit své čmoudění partnerce. Pro mne jako kuřáka i to bylo dost náročné a očekával jsem, že to bude oceněno. Dle mého pohledu nebylo. Fridučo, sama píšeš, , cituji“I když můj muž se hodně snaží a nekouří přede mnou a čistí si zoubky a hází do špíny našichlé oblečení..Ale i tak... Nekuřácký čich to cítí :) Nicméně už mi to tak nevadí jako loni..To mi vadilo příšerně... Nyní mě zajímá více zdravotní stránka věci :( :( A jak je náročné ovykat vedle člověka, který neustále poňouká a čeká nemusím myslím vysvětlovat... Myslím, že si Tebe bral jako kuřačku a nijak Ti nevyčítal, že jsi kuřačka. On se nezměnil, změnila ses Ty. Kdybych to postavil na hlavu, mohl by remcat takto on - kdysi jsme si tak dobře zakouřili, v postýlce jsme si dali cigárko, a dnes nejen že si nedáme, navíc mi chce vzít i tu radost, co mám z pokouření já, podstrkuje mi trapně nějaké knížky, když já nemám zájem. Ať klidně kouří a mě nechá na pokoji. Já jsem ji také k nekouření nenutil. Vzal jsem si přece kuřačku, a ona se tak zkazila, až se stala nekuřačkou.
Já jsem před léty nedokázal nekouřit ani při slabé srdeční příhodě, ležel jsem na intenzivní a vždy jsem sestře řekl, že jdu na WC a tam si dal alespoň pár šluků. Myslím, že každý jsme něčím odlišný od druhého a to, co se jednomu třeba podaří, druhému jde hůř. Co já jsem vydal dobře míněných rad dnes dospělým dětem !!! A nic jiného než to, k čemu dospěli sami, se neuchytilo. Nicméně to, že přestáváme kouřit, je samozřejmě dobré a prospěšné. A to, že si tady sdělujeme svoje pocity a zkušenosti / omylem jsem napsal a hned opravil zkaženosti /, nám pomáhá. Ale nikdo tady není nedobrovolně, každý z nás může ihned začít kouřit a nikdo mu v tom nemůže zabránit. Myslím, že tady není nikdo, kdo byl k tomu partnerem donucen /možno také říci partnerem bylo rozumně vysvětleno/. Nebo se mýlím ? Zdraví Pepa a slibuje, že dá zase pokoj dlouho nenapíše tak dlouhé psaní.
Přidat nový komentář