je na Staroměstským náměstí, má tam i takovou tu bronzovou destičku, ale kde je střed republiky, to tedy nevím :-))). Že by někde u Jihlavy? Ale já zeměpis nikdy neuměla. STANDO, to je děs, běs, úděs. Je mi z těch Tvých snů šoufl ještě teď. Asi bys měl před spaním myslet na nějaký pozitivní věci, třeba na Sysi. No, já rozhodně nejsem příznivec bezplatného zdravotnictví a Champix zadarmo by určitě neúčinkoval tak, jako ten za dva tácy měsíčně. Na druhou stranu je poněkud zvláštní systém, kdy tento stát (nebo tedy jeho zdravotní pojišťovny) hradí veškerou péči vyplývající z nezdravého životního stylu - když si vykouříte rakovinu nebo chopn, tak, až na doplatky na léky, bude Vaše léčba uhrazena ze zdravotního pojištění. Když si vykouříte nebo se prožerete k infarktu, mrtvici a podobně, tak to bude to samé. Ovšem, když se rozhodnete přestat kouřit nebo budete chtít zhubnout, abyste výše zmíněným chorobám předešli, tak, až na nějaké, víceméně směšné příspěvky (které navíc zaplatíte svým časem a komplikujícími opatřeními) jednou ročně, celou terapii uhradíte z vlastní kapsy. Lze se na to dívat tak, že je to penalizace za ta léta, kdy jsme se chovali nezdravě. Ovšem ti, co v tom pokračují, penalizováni nejsou. Lze se na to dívat tak, že co člověk krvavě zaplatí, toho si pak víc váží. Ovšem žádné jiné skupiny k vážení si zdraví vychovávány nejsou. A tak - nechtě - docházím k tomu, že jsme krutě penalizování za to, že už nadále nebudeme sanovat státní rozpočet... Co mě k tomu vede? No, ona totiž léčba všech ostatních závislostí je zcela zdarma (no v komunitách symbolicky přispíváte, ovšem je to hrazeno ze sociálního příspěvku). A víte proč? Protože z jiných drog (až na alkohol), totiž stát nemá ani korunu. Pro mě třeba champix takovou finanční zátěž nepředstavuje, ale upřímně nechápu, proč na něj pojišťovna nemůže přispět třeba důchodcům nebo lidem, kteří jsou invalidizováni chorobou, jejíž léčba je na nekouření přímo závislá - tím myslím anginy pectoris a vůbec kardiovaskulární choroby, chopn a podobně. Možná si vzpomínáte, že sem jednou napsal zoufalý výkřik pán, který byl asi po pěti by-passech a pomoci mu mohla jen speciální operace, která se ale provádí jen u nekuřáků. Nebo třeba Mafos, důchodce, kterého už pomalu připravovali na kyslík. Tihle lidé fakt nemají na rozhazování, kouření pro ně zpravidla nepředstavuje takovou finanční zátěž, protože kvůli chorobě ho všemožně omezují, ale jejich jediná šance je přestat úplně. Zpravidla si kvůli důchodu (ať už starobnímu či invalidnímu) nemohou moc vyskakovat. A přitom na kouření jsou, i přes všechna omezení, závislí. Pro tyhle lidi je champix lékem, který rozhoduje nejenom o kvalitě jejich života, ale mnohdy i o prostém přežití. Nebylo by pak lepší jim tento lék dotovat, pokud prokáží, že s jeho pomocí skutečně nekouří, aby byla jistota, že ho budou brát po celou dobu nutnou k opravdu trvalému výsledku? Vždyť i z ekonomického hlediska by to bylo levnější než je pak pomocí drahých léků a přístrojů udržovat jen v nějakém živoření a navíc bez naděje, že by se kdy mohli vrátit k ekonomické aktivitě? Ufff, to jsem se zase rozpovídala. Já jsem prostě takový teoretik. Odpusťte.
Přidat nový komentář