Tak se taky přidám. Tonzilektomie mi byla doporučena po půl roce plném angín a asi 7 antibiotik. První rada, kterou vám dám: operaci si nedomlouvejte na léto. Hůř se to hojí, větší riziko krvácení, nějaký čas v nemocnici se nesmíte sprchovat, umývat si hlavu už vůbec ne.. V den nástupu jsem byl na vyšetření na ARO kvůli anestezie, večer mi zavedli kanylu. Ráno jsem se účastnil vizity, poté mi dali infuzi na zavodnění. Na sál šel kolem 10:30. Dovezli mě tam vzhůru, ptali se mě ještě na nějaké věci, píchli mi něco silného proti bolesti, točil se se mnou celý svět a poté mě uspali.
Vzbudil jsem se na dospávacím pokoji, tam jsem odhadem 15 minut ležel, bolest nebyla skoro cítit, jen při polykání. Problém byl v tom, že v leže jsem nemohl dýchat (měl jsem nateklou uvulu - spát v sedě jsem musel skoro 2 týdny, než to splasklo). Než mě odvezli na pokoj, tak mi píchli nějaký silný opiát. Na pokoji jsem byl asi v 12:30. Následující 4 hodiny jsem nesměl nic pít, na toaletu jsem mohl asi po 5 hodinách s doprovodem. Ten první den jsem nesměl ani nic jíst. Od bolesti jsem dostával kapačky, sestry se vždy ptaly. Den po operaci jsem dostal na snídani piškoty (které jsem odmítnul, přes krk bych to opravdu nedostal) a na oběd klasický oběd jako ostatní, jen maso bylo pomleté. Na večeře byla veka a polévky. (Strava by prý neměla být úplně tekutá nebo kašovitá, čím víc se krk namáhá tím rychleji se hojí). První 4 dny jsem léky na bolest dostával ráno v 5 (infuzi), před obědem a před večeří (tabletky) a v 10 před spaním (infuzi) - infuze zabírala lépe, rychleji a na delší dobu. Po 5. den jsem dostával jen léky a infuzi na večer ať se vyspím a od 6. dne jen léky (paracetamol + kodein). Nejhorší byly krku ty fibrinové povlaky, odstávaly, šly cítit při polykání, kolikrát se mi i nadávilo.. Bolest byla nejhorší 3. den a poté 5. a 6. den. Domů mě pustili 7. den s tím, že na bolest si mám brát Paralen (ne Ibalgin/Brufen/ibuprofen, prý zvyšuje riziko krvácení) - zažádejte si ale o něco na předpis, mi paralen nepomáhal, potom jsem dostal Novalgin a byl super.
9. den po propuštění se mi asi seškřabl povlak a začalo to v noci krvácet, na pohotovosti mi to zastavili pomocí peroxidu a tlaku na ránu, naštěstí jsem nemusel na revizi na sál. V nemocnici jsem si pobyl dalších 5 dní, naštěstí už bez krvácení. Od asi 11. dne jsem už zvládal jen se 2 tabletkami, od 14. dne jen s jednou na noc.
Dneska je 17. a musím zaklepat přes den bolesti skoro žádné, zvládám už normální stravu (ne moc kořeněnou), teď už jenom občas na noc s paralenem. Osvědčilo se mi vyplachování (ne kloktání!) Tantum Verde, které mi dávali i v nemocnici (vršek do malé sklenice a doplnit studenou vodou) -vyplachovat pusu a nechat to "poválet" vzadu, neštípe to a sníží to riziko infekce. Potom ještě doporučuju pít, pít a pít.. Nejlépe čistou vodu, i 3 litry za den, méně to potom bolí a jsou menší problémy s těmi povlaky. Sice jsem byl dost zahleněný, ale doporučili mi mléčné výrobky, prý se to pak hojí rychleji - ale dělalo mi to i dobře na ten krk, doporučit taky můžu Nutri drinky (chlazené, nechlazené jsou docela hnusné). Potom jsou ještě fajn ovocné žvýkačky (ne mentolové!), budete mít dost ztuhlou čelist a žvýkačky to fajn rozhýbou a trochu i zpříjemní pocit v puse a v krku (první týden jsem si směl čistit jen zuby po špičáky, bez pasty... fuj)
Trhali mi nehet, byl jsem na operaci s kolenem, ale tohle byla teda nejhorší bolest. Upřímně, vědět to dříve, tak do toho asi nejdu.. Nejen kvůli bolesti, ale i psychiky - člověk se nenají (dnes, 17. den, jsem se vážil a od operace mám 5 kg dole), musí pořád dávat pozor co dělá - pomalu vstávat, neohýbat se, opatrně polykat, navíc ten pobyt v nemocnici... Neříkám, že se to nedá zvládnout, ale není to procházka růžovým sadem. Za 4 dny jdu na kontrolu, to budou 3 týdny od operace a doufám, že to bude v pořádku a budu se moct vrátit k normálnímu životu. To nic nedělání doma už mě taky ubíjí... Jen doufám, že to k něčemu bylo a už nebudu tak nemocný jako dříve. Jak už jsem psal, tak první dny byly celkem v pohodě (až na jídlo), ale bolest přišla až později, ať nejste překvapení, nejdřív jedna strana, pak druhá, bolest střílela až do uší, jako bych měl zánět středního ucha, pak i do čelisti.. Pokud vás operace čeká, tak držím pěsti, zvládněte to, řiďte se tím, co vám říkají zdravotníci - myslí to dobře a ví co říkají a hlavně odpočívejte a nepřeceňujte síly.
Přidat nový komentář