Vitiligo

Lidská oběť bohům

Vitiligo je choroba stará jako lidstvo samo. Zmínky o něm se nacházejí již ve starověkých a později arabských a indických textech. Zvláště u pigmentovaných ras bylo toto onemocnění doslova diskriminující. Například v Indii měla tato choroba pro člověka až hrozivé následky. Býval vyloučen ze společnosti jako postižený a nezřídka posloužil ještě v 70. letech minulého století jako lidská oběť bohům. Vitiligo se také často zaměňovalo s leprou. Jedná se také o naprosto odlišnou chorobu od albinismu.

Název vitiligo pochází z latiny (vitium = vada, vitelis = bílý). Vitiligo není infekční. Není tedy přenosné ani alergické. Je to kožní choroba projevující se výpadky pigmentu (kožního barviva melaninu). Dochází zprvu k ochromení tvorby melaninu a později až zániku buněk tvořících pigment - melanocytů. Výsledkem jsou mléčně bílá ložiska na kůži a ve kštici svazečky bílých vlasů (tzv. poliosa). Někdy se tvoří depigmentace i okolo mateřských znamének (tzv. Suttonovy névy).

Vitiligo není vzácné. Trpí na něj asi 1 až 4 % obyvatelstva. Může sice vzniknout v jakémkoliv věku, ale nejčastěji to bývá v mládí. U 50 % se objevuje do 20. roku. Vyskytuje se u všech ras, stejně často u žen i mužů.