krásné vítězné ráno.
tak jsem přestál v pohodě i hokej, chuť přišla až po skončení. ono to půjde.
zítra budu mít devět měsíců, co mě to doktoři prvně utrhli od huby. snad ten porod bude bezbolestný. zatím to snad jde, ale člověk si musí stále připomínat, že ještě není konec a že se nesmí nic podcenit. těch chvil , kdy podloudně zaútočí chuť je nesčíslně, ikdyž intenzita určitě klesá a překonání není až takovým problémem a přitom zapálit si je tak jednoduché a je to hned (asi jsem nenapsal, že ve skříňce je devět cigaret, jako výstraha, jako návnada ??????).
zatím bojuji stále bez jakékoliv podpory (ani tic-taci ještě nepoužity a přitom manža jimi zaplavila celý špajz, jen někdy stará násadka od paipa na procvičení rtů) . jsem rád, že nyní mám těch odvykaček více a jedu vše v jednom tahu.
nekouřit, držet ledvinovou dietu, držet cukrovkářskou dietu, snažit se udržet ubýtek váhy...parádní začátek roku. ale jde to. zatím jsem neporušil ani to ani tamto (jen v sobotu jsem dostal k snídani jednu koblihu). teď se mě zdá, že bych si dal párek, sekačku...ale to mám zatím prý smůlu.
stále, již skoro druhý týden si držím 26kilové zhubnutí. zatím bez opačného efektu, ikdyž to přijde. začínám mít chuť k jídlu a již se musím i omezovat a hlavně odpoledne a navečer si domlouvat.
manža, ale již začíná věřit, že jde o dlouhodobější trend a mluví o obměně šatníku. zatím to nechávám, zatím padaj a vlají kalhoty a pásek je až na nejzadnější dírce.
navíc se mě po včerejšku zlepšila i nálada, protože sníh ne sníh, jsem se dostal do auta a vyjel (u nás v nížině ani nevadí letní gumy a nechci být za blbce, je teď na konci zimy měnit). jde to. nohy sice brní, ale budu svobodnější. je to hrůza bezmoci, stále čekat, jestli vás odvezou - na rehábko, k doktorovi a vůbec. docela začínám věřit, že se vše zlepšuje.
zdravím všechny nekuřáky. vydržte. já se jdu připravit na porod.
nekuřte.
Přidat nový komentář