Řecké slovo původně znamenalo životní styl, vše, co lze ovlivnit. Dnes jím rozumíme přechodnou nebo trvalou odchylku od obvyklého stravování nebo způsob stravování vůbec.
Vegetariánská strava a její varianty
Vegetariánství vychází z přesvědčení, že člověk nemá pojídat jiné živé tvory, resp. nemá přispívat k jejich zabíjení tím, že je konzumuje. Fyziologické ani fylogenetické zdůvodnění vegetariánství neexistuje, člověk i jeho biologičtí příbuzní jsou vývojově všežravci a jsou k přijímání a trávení živočišné stravy dobře přizpůsobeni. Na druhou stranu je nutno uvést, že nikdy v historii nekonzumovali lidé tolik živočišné stravy jako v posledních desetiletích a že vegetariánská strava je při dodržení určitých zásad plnohodnotnou variantou stravy smíšené.
Nejméně odlišné od racionální výživy je ovolaktovegetariánství, tedy způsob stravování, zahrnující kromě rostlinné stravy i mléko, mléčné výrobky a vejce, někdy i ryby. Ovolaktovegetariáni nemívají problémy s deficitem mikronutrientů (Fe, Ca, J, vitaminy).
Vegané odmítají jakoukoli stravu živočišného původu. Při dostatečném a pečlivém výběru lze dodat plnohodnotné spektrum rostlinných bílkovin, strava je však deficitní na železo, kalcium a především vitamin B12, jehož nedostatek vede k chudokrevnosti a neurologickým problémům. Pokud se tyto živiny nesuplementují, může dojít především u dětí k těžkému poškození zdraví.
Přidat nový komentář