Nakonec jsem se rozhodla tez pridat svuj pribeh a povzbudit ty, ktere zakrok teprve ceka. Jsem 3. den po klasicke operaci, vyriznuti tri zevne vnitrnich hemoroidu III. stupne a koagulaci jednoho vnitrniho. Je mi 42, k operaci jsem se odhodlala sama predvsim z hygienickych a estetickych duvodu, nikdy jsem z toho nekrvacela, asi trikrat v zivote mi to vyhrezlo tak, ze jsem skoro ani nemohla chodit (poprve adi ve 24), po par dnech zase zalezlo. Pak obcas bolestivejsi jeden asi se srazeninou (v tehotenstvi, po kalbe, pri zacpe nebo prujmu). Obcas bolest v konecniku uprostred noci, resila jsem vetsinou cipky Faktu, obcas masti. Ze zacatku gel z dubove, ale pak uz to nepomahalo mi prislo. K operaci jsem se rozhodla driv, nez jsem to tu cetla, pak jsem mela sto chuti to zrusit. Ale nakonec jsem rada.
Pred operaci zacpa, dva dny jsem se nemohla vyprazdnit, spolehala na klistyr. Na radu jsem sla hned rano, spinalni anestezie, za 15 minut bylo po zakroku. K sobe to prislo asi za 6 hodin. Ten den a noc nejhorsi. Curani neslo, dostala jsem cevku. Bolesti, obcas stipani, ale s injekcemi snesitelne. Noc silne diskomfortni, cevka v predu, spunt vzadu, odecitala jsem minuty, az mi sestricka o pulnoci pichla neco, po cem jsem usnula. Rano prvni uleva, cevka ven, curani se podarilo, druha uleva dren ven a sprcha a husky domu :-) Na cestu injekce novadiolu, diky ni jsem zvladla sedet, ale doma jsem hned letela zvracet. Pak uz dobry. Ten den jen jogurtovy napoj a 1 lzici laktulosy. Dnes 1 lzici laktulosy a jogurt k snidani a na obed cisty vyvar. Prasky na bolest beru presne po sesti hodinach (novadiol) i v noci, nastesti zabiraji. Bolesti vleze obcas ani necitim i uvolnovani plynu neni takova hruza, jak jsem se bala. Hruzu jsem mela z prvni stolice, uz by to chtelo, tak jsem si odpo dala meloun. Ucel splnil, za chvilku porod na zachode. Chvilkama jsem mela mzitky, predstava hovinka po laktulose neodpovidala realite, ale nakonec se podarilo a zdalo se mi i velke :-D Ctyri kapky krve, do sprchy a ctverec, ale moc to netece. Citim to, ale je to snesitelne, za dve hodiny beru dalsi prasek, zitra kontrola.
Chtela bych tedy rict, ze to nemusi byt takova hruza, jak popisuji nekteri. Mozna je potreba jit zavcasu, neodkladat to, az uz se to neda vydrzet, pak je i to utrpeni vetsi. Za me jsem momentalne rada, ze to mam za sebou, uvidime, co dalsi dny, zatim rozhodne ridkou stravu, podam dalsi hlaseni s odstupem a vsem, ktere to ceka a maji strach, jako jsem mela i ja, drzim pesti at mate snesitelny prubeh.
Přidat nový komentář