Dojde-li ke zpomalení krevního toku v žilách, či k přímému poškození žilní stěny nebo se z nějakého důvodu začne krev v žilách srážet, dochází k zánětům žil.
Jaké jsou příznaky zánětů žil?
Jsou-li zánětem postiženy pouze povrchové žíly, je postižené místo zarudlé, na pohmat bolestivé, často zatvrdlé. Tato zatvrdlina přetrvává poměrně dlouho, i několik týdnů po odeznění zánětu. Na postiženém místě může také zůstat pigmentace kůže. Co je z hlediska odlišení této nemoci od zánětu hlubokých žil důležité, je fakt, že při zánětu povrchových žil končetina neotéká!
Naopak u trombózy hlubokých žil je otok hlavním příznakem. Při postižení lýtkových žil může být otok poměrně malý, větší je při trombóze podkolenní žíly. Je-li postižena stehenní žíla, bývá oteklá celá dolní končetina. Také velmi bolí a to hlavně po došlápnutí. Trombóza je velmi zrádná hlavně u ležících pacientů (např. po operaci), neboť může vzniknout bez výraznějších obtíží a projevuje se až plicní embolií.
Plicní embolie je ucpání krevního řečiště plic městkem (nebo-li trombem) nejčastěji z dolní končetiny. Projeví se náhlou dušností, bolestí na hrudi, kašlem až vykašláváním krve. Postihne -li rozsáhlou oblast plic, dochází k poklesu krevního tlaku, šoku a následné smrti. Dalšími příznaky hluboké žilní trombózy jsou zvýšená náplň postižených žil.
Končetina může mít také namodralou barvu. Trvá-li trombóza delší dobu, drobné žilky přemostí postižený úsek. Těmto žilkám říkáme kolaterály.
Přidat nový komentář