O srdečním selhání mluvíme tehdy, když srdíčko nedokáže čerpat do těla tolik krve, kolik je nezbytné pro transport kyslíku, živin a odstraňování zplodin látkové výměny.
U doktora
Akutní srdeční selhání je nutné řešit rychle, záchranná služba vozí nemocné většinou přímo na koronární jednotku. Zde se lékař velmi rychle přeptá, jaké máte obtíže, jak dlouho trvají, zda je přítomna dušnost nebo jiné obtíže. Bude ho také zajímat s jakými nemocemi se léčíte a jaké léky trvale užíváte. Během tohoto pohovoru Vás bude sestřička připojovat na monitor (nalepí Vám na hrudník elektrody - umělohmotné destičky, od kterých vedou kabely do přístroje, který umí vyhodnocovat elektrickou srdeční aktivitu a pravidelně měřit krevní tlak), k nosu Vám přiloží „kyslíkové brýle“ nebo masku, které přivádějí kyslík, bude Vám natáčet EKG, odebírat krev a zavádět kanylu do žíly pro podávání nutných léků a infuzí. Lékař Vás také samozřejmě ihned vyšetří - poslechne si srdíčko, plíce, prohmatá břicho, bude zjišťovat, jestli nemáte oteklé nohy- a rozhodně o dalších vyšetřeních a vhodné léčbě. V úvahu přichází rentgen hrudníku, ECHO (vyšetření srdíčka ultrazvukem), v případě podezření na akutní infarkt myokardu zobrazení věnčitých tepen rentgen kontrastní látkou (koronarografie), pokud je zvažována plicní embolie, tak plicní scintigrafie. (detaily naleznete v příslušných článcích)
Charakter obtíží a výsledky vyšetření hodně napoví a lékař může zahájit cílenou léčbu. Většina léků se podává do žíly, aby bylo dosaženo rychlého účinku. Při levostranném srdečním selhání se jedná hlavně o léky snižující zátěž a zlepšující výkonnost srdečního svalu. Bývají to léky na odvodnění (diuretika- furosemid), léky rozšiřující cévy (nitráty) a některé další (ACE-inhibitory, betablokátory, digoxin). Pokud je prokázaný infarkt myokardu nebo plicní embolie, tak je volena náležitá léčba. (Viz příslušné kapitoly.) Jedním ze základních opatření je klid na lůžku.
Při chronickém srdečním selhání Vás do ambulance dovedou postupně se rozvíjející obtíže. Lékař se vás bude dotazovat na anamnézu, budou ho hlavně zajímat současné problémy. Kdy se objevuje dušnost, jestli je závislá na námaze, jestli míváte bolesti na hrudníku, zda Vám otékají nohy nebo déle kašlete. Dále je důležitá znalost jiných vašich onemocnění, hlavně srdce, cév a oběhu, bude potřebovat vědět, jaké léky užíváte, jestli kouříte a zda se v rodině vyskytly srdeční nebo plicní problémy. Pak Vás lékař musí komplexně vyšetřit: změří Vám krevní tlak, počet pulsů, poslechne srdce, dýchání, šelesty nad velkými cévami, prohmatá břicho a bude zjišťovat, zda nemáte otoky nohou, většinou nechá natočit EKG křivku.
Při podezření na srdeční selhávání je nejdůležitějším vyšetřením schopným nejen popsat závažnost, ale i odhalit některé příčiny selhávání, ECHO (echokardiografie). Toto vyšetření nebolí, lékař má přiloženou ultrazvukovou sondu na váš hrudník a na obrazovce sleduje obraz pracujícího srdce. Při pravostranném srdečním selhávání bývá doporučeno plicní vyšetření a provedení spirometrie.
Léčba chronického selhávání srdce spočívá zpočátku hlavně v úpravě životního stylu. Je důležité omezit solení, včetně pití minerálních vod a pak samozřejmě dodržovat obecné zásady zdravého životního stylu- v případě, že máte nadváhu nebo jste dokonce obézní, tak zhubněte, snižte příjem tuků, hlavně živočišných, zredukujte množství jednoduchých cukrů, zvyšte obsah vlákniny v potravě. Fyzická aktivita je doporučována velmi individuálně, dle stavu srdíčka a dýchání. Pokud kouříte, tak byste rozhodně měli přestat! Nemocní s chronickou plicní nemocí mívají domácí oxygenátor, což je nejúčinnější prevence vzniku resp. zhoršování pravostranného srdečního selhávání.
Pokud je zjištěna vyvolávající příčina, je základem léčby samozřejmě její odstranění (operace chlopenní vady, ošetření věnčitých tepen při poruchách prokrvení srdečního svalu atd.). V současnosti se používá řada léků, jejich volba závisí na příčině srdečního selhání, na ostatních rizikových faktorech a jiných onemocněních atd. Jsou to diuretika - léky na odvodnění, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE-I), betablokátory, léky roztahující cévy (vasodilatancia), digoxin a některé další. Velmi důležitá je léčba rizikových faktorů poškození srdce a cév- tedy vysokého krevního tlaku, cukrovky a zvýšených hladin krevních tuků. Při pravostranném srdečním selhávání je nutné léčit plicní onemocnění. Při neúspěchu léčby léky bývá někdy ve speciálních případech nutné přistoupit k poslední možnosti a tou je transplantace srdce.
Přidat nový komentář