Děloha je místem výskytu dvou nejčastějších gynekologických nádorů, a to karcinomu těla děložního a karcinomu čípku děložního.
Jaké jsou nežádoucí účinky léčby nádoru děložního čípku?
Operační léčba
Jak bylo výše uvedeno, radikální operace cervikálního karcinomu je značně rozsálá a tudíž nežádoucí následky jsou častější než u běžných gynekologických operací. Po vlastním výkonu pacientka vyžaduje odpovídající pooperační péči (v prvních dnech většinou na oddělení intenzívní péče) včetně tlumení bolestí silnými léky - analgetiky. Je nutná infuzní výživa, neboť funkce trávicího ústrojí se obnovuje pozvolna až do několika dní po operaci. Proto může být zatěžováno stravou jen postupně – zpočátku pacientka přijímá pouze tekutiny, poté řídkou tekutou až kašovitou stravu. Běžnou dietu může pacientka očekávat až za 2-3 dny po operaci.
Nepříjemnou komplikací, naštěstí dnes již vzácnou, je pooperační zánět dutiny břišní. Častější bývá povrchové zanícení rány, které však bývá snadno zvládnutelné místním ošetřováním a v případě nutnosti i léčbou antibiotiky.
Velmi častým následkem radikální operace je snížená schopnost vyprazdňovat močový měchýř. Preventivně se proto do močového měchýře zavádí asi na týden močový katetr a i po jeho vytažení lze očekávat obtížné močení. Stav se ve velké většině případů během týdnů až měsíců upraví,jen u velmi malého procenta pacientek přetrvává. Potom je nutné naučit pacientku technice samocévkování.
Pro mladší pacientky je nutno zdůraznit, že odstraněním dělohy ztrácejí schopnost mít děti. Většinou není nutno odstranit vaječníky, neboť tento typ nádoru se do nich šíří jen výjimečně. Pokud však k tomu dojde, dostaví se prudký pokles hladiny ženských pohlavních hormonů - estrogenů s rychlým nástupem příznaků klimakteria (návaly, pocení, apod.) a pozdějším zvýšeným rizikem dalších problémů, jako je řídnutí kostí či onemocnění srdce a cév. Nádor čípku děložního neznemožňuje užívání tzv. substituční ( náhradní) léčby, při které jsou pacientce chybějící hormony dodávány. Proto by lékař pacientce měl tuto možnost nabídnout.
Radioterapie
Podrobnější přehled vedlejších účinků ozařování je opět námětem speciální brožurky. V krátkosti můžeme uvést, že vedlejší účinky léčby zářením jsou celkové (únava, nevolnost, poruchy krvetvorby) a místní, které vyplývají z ozáření orgánů v ozařovaném poli. Zde jsou nejčastější obtíže při močení (pálení, řezání), při stolici (průjmy) a kožní reakce. Na většinu těchto nežádoucích účinků existuje léčba, proto je potřeba ošetřujícího lékaře zavčas s těmito obtížemi seznámit.
V případě aplikace chemoterapie v průběhu ozařování mohou vedlejší nežádoucí účinky zesílit. Nejčastěji se vyskytuje nevolnost až zvracení a silnější útlum tvorby krvinek, podle druhu použité chemoterapie může dojít k dočasné ztrátě vlasů.
Přidat nový komentář