Příspěvek je spíše otázka. Zabývá se v ČR nějaké pracoviště ověřením rozsahu (potvrzení nemoci) epilepsie u malých dětí? Existuje odborník zabývající se jenom malými dětmi? Můj případ s dcerou je ten, že po dlouhé anabázi, kdy dítě špatně reagovalo na oční podměty, kdy byla diagnóza odsouvána vzhledem k vývoji dítěte s argumentem ( je prostě pomalejší) a po tom co dostalo brýle se dál situace nezlepšovala, byla doměnka o epilepsii vyslovena. A já bych chtěl vědět více, lze bez použití antiepileptik např. cvičením či jinými metodami vyloučit, že přičinou chvilkových apatických stavů dítěte není epilepsie? děkuji
Co dělat aneb první pomoc při záchvatu
V případě tonicko-klonického neboli grand mal (generalisovaného) záchvatu v první řadě nepropadněte panice. Vypadá to hrozně! I jako lékař jsem se při prvním záchvatu „řádně zapotil“ a v noci nemohl spát.
Zachovejte tedy klid, položte nemocného na bok, aby mu nezapadl jazyk, podložte pod něho něco měkkého a odstraňte z dosahu všechny předměty o které by se mohl zranit. Zbytečně s ním nehýbejte, pokud to není bezpodmínečně nutné, nesnažte se ho omezovat v pohybu, nedávejte mu nic do úst.
Po odeznění záchvatu mu odstraňte možnou překážku z úst, např. umělý chrup či potravu, snažte se zmírnit pozáchvatovou zmatenost. Pokud se jedná o první záchvat neprodleně volejte RZP. V případě ostatních záchvatů zachovejte klid a snažte se nemocného uklidnit, vyhledejte lékařské ošetření. Existuje i život ohrožující stav tzv. status epilepticus, kdy se střídá jeden záchvat za druhým. Pak je nutno neprodleně přivolat lékařskou pomoc a nemocného hospitalisovat (sledovat a léčit v nemocnici).
Přidat nový komentář