Příspěvek je spíše otázka. Zabývá se v ČR nějaké pracoviště ověřením rozsahu (potvrzení nemoci) epilepsie u malých dětí? Existuje odborník zabývající se jenom malými dětmi? Můj případ s dcerou je ten, že po dlouhé anabázi, kdy dítě špatně reagovalo na oční podměty, kdy byla diagnóza odsouvána vzhledem k vývoji dítěte s argumentem ( je prostě pomalejší) a po tom co dostalo brýle se dál situace nezlepšovala, byla doměnka o epilepsii vyslovena. A já bych chtěl vědět více, lze bez použití antiepileptik např. cvičením či jinými metodami vyloučit, že přičinou chvilkových apatických stavů dítěte není epilepsie? děkuji
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Záhadná padoucnice
Epilepsie je snad stará jako lidstvo samo. Trpěli jí i mnohé známé osobnosti jako například římský Cézar nebo ruský spisovatel Dostojevskij. Epilepsie je onemocnění, které znamená, že jistí lidé mají tendenci trpět opakovanými záchvaty, jejichž původ je v mozku. Může se ovšem vyskytnout i epileptický záchvat, který souvisí např. s nízkou hladinou cukru v krvi (obvykle u lidí léčených s cukrovkou) nebo v rámci cévní mozkové příhody. Záchvat může vyvolat i změna hladiny minerálů ve Vaší krvi. Pak se sice jedná o epileptické záchvaty, nikoliv však o onemocnění epilepsií.
Váš mozek je nesmírně složitá struktura. Obsahuje asi tolik buněk, jako je hvězd ve vesmíru. Ty jsou mezi sebou vzájemně propojeny pomocí chemických a elektrických impulsů. K čemu tedy dochází při vzniku epileptického záchvatu? Dochází k abnormálním výbojům skupin nervových buněk, které mohou být omezeny na určitou část mozku (povrchu, který se nazývá kůra). Pak se jedná o záchvat parciální (= částečný, fokální, lokalisovaný). Pokud se abnormální elektrická aktivita rozšíří na oblast celého mozku, mluví se o záchvatech generalizovaných (= „celkových“), kam patří i „velký záchvat“ (tzv. grand mal) s bezvědomím a křečemi.
Koncový mozek se skládá ze 2 polokoulí a každá z nich obsahuje 4 laloky (čelní, temenní, týlní, spánkový). Každý z těchto laloků má „na starosti“ určitou funkci. Čelní lalok zodpovídá za řeč, myšlení a pohyb končetinami, spánkový za sluch, paměť, rozumění řeči, temenní za vnímání dotyků a orientaci v prostoru, týlní za zrakové vnímání. Je to samozřejmě velmi zjednodušené, ale pro naše potřeby dostačující. Vlastní nervové buňky jsou zčásti umístěny na povrchu, který se nazývá mozková kůra.
Zjednodušeně lze též říci, že podle toho, ve které části mozku se abnormální elektrická aktivita objeví, podle toho mohou vznikat dané příznaky. Například v oblasti týlního laloku se mohou před záchvatem anebo v průběhu záchvatu objevovat záblesky nebo jiné zrakové vjemy, v oblasti temenního laloku pocity brnění, v oblasti čelního laloku záškuby končetin, což souvisí s abnormální aktivitou těchto struktur v době před anebo v době záchvatu.
Zcela jistě se zeptáte, proč mají lidé epilepsii. Existují v zásadě 3 druhy epilepsie. Prvním typem je tzv. symptomatická (čili „příznaková“) epilepsie. Ta má zjistitelný důvod. Může se vyvinout u lidí po úrazu hlavy, po infekci mozku, důvodem mohou být mozkové nádory nebo odchylky normálního mozku. Druhým typem je idiopatická epilepsie, kde je určitá „vrozená dispozice“ trpět epilepsiím což však neznamená, že by syn epileptika musel epilepsií trpět. Třetím typem je tzv. kryptogenní epilepsie, kde je příčina zcela nejasná (možná proto, že věda ještě nepokročila tak daleko, aby je zjistila).
Přidat nový komentář