včera jsem obdržela anamnézu, těžká anémie. Je mi 34, obden sportuju, 2x týdně lezení, plavání, in-line, kolo, turistika.... Kromě dušnosti a bledosti jsem si nevšimla žádných příznaků! Po sportu nejsem unavená, naopak mě dobije. Vlastně jsem na nedostatek železa v krvi přišla náhodou, chtěla jsem darovat krev a dozvěděla jsem se, že jí mám špatnou. Pravda je, že mám silnou menzes. Tak zase ty rady neberte tak vážně, ono to bude hodně individuální. Přítel, když slyšel, že po železe budu míň unavená jen protočil oči, je zdráv a už teď mi někdy nestíhá:-)
U lékaře
Přijdete-li ke svému praktickému či dětskému lékaři na návštěvu, lékař si Vás nejdříve posadí na židli a sepíše s Vámi tzv. anamnézu. O co se jedná? Vzhledem k tomu, že řada onemocnění je dědičná, potřebuje Váš lékař o zdravotním stavu Vaší rodiny vědět co možná nejvíce.
Proto se nedivte, že jej může u Vašich dětí například zajímat, jestli jsou donošené a nejsou-li z dvojčat. Oba tyto faktory mohou způsobit chudokrevnost.Velmi důležitý je také dotaz na složení Vaší potravy. Jestliže jste třeba vegetariány, je velmi pravděpodobné, že máte anémii. Překvapit by Vás neměl ani dotaz na sílu a délku trvání Vaší menstruace.
Anémie je totiž velmi častým problémem žen se silnou menstruací trvající týden i déle. Lékaři byste měli také vyjmenovat léky, které dlouhodobě užíváte. Některé z nich mohou způsobovat právě tyto potíže. Potom se Vás nejspíše lékař zeptá na Vaše obtíže. Nebojte se mu je co možná nejpodrobněji popsat. Stydět se nemusíte ani při výše popsaných bizardnějších projevech anémie.
Následně Vás lékař řádně klinicky vyšetří. Mimo jiné se Vám také podívá na oční spojivky a sliznice Vašich úst. Zajímat jej bude, nejsou-li bledé. Poslechne Vám taky srdce a plíce a prohmatá břicho, aby zjistil, nemáte-li zvětšená játra či slezinu.
Potom udělá to nejdůležitější. Odebere Vám krev na vyšetření krevního obrazu. Z toho zjistí počet Vašich červených krvinek, jejich nezralých forem, hladinu krevního barviva hemoglobinu, objem červené krvinky a koncentraci hemoglobinu v ní obsaženém.
Z krve se pozná také hladina železa v tekuté části krve plazmě a vazebná kapacita transferinu. Jedná se o transportní formu železa a její vazebná kapacita nám určuje, kolik železa se může vstřebat. Ve většině případů toto vyšetření krve stačí k určení diagnózy a její úspěšné léčbě.
Jestliže se po léčbě přípravky se železem Váš zdravotní stav neupraví, je třeba zjistit, jestli se podané železo ze zažívacího traktu vůbec vstřebává. To se zjistí pomocí tzv. izotopového vyšetření, kdy se podané železo označí radioaktivním izotopem a potom se jeho pasáž a vstřebávání sleduje pomocí přístroje schopného zachytit vyzařovanou radioaktivitu. Ve vzácných případech je součástí diagnostického postupu také punkce a vyšetření kostní dřeně. Kostní dřeň se nabírá z lopaty kosti kyčelní nebo z hrudní kosti.
Způsob léčby anémie závisí od její zjištěné příčiny. U nejčastější chudokrevnosti z nedostatku železa se podávají preparáty s obsahem tohoto prvku. Je třeba železo dodávat v dostatečném množství, u dospělých se podává 200-300 mg železa denně, u dětí je to 5 mg železa na kilogram váhy. Důležité je užívat železo nalačno, to znamená půl až celou hodinu před jídlem, nebo dvě hodiny po jídle.
Lékař Vám tak po 3 měsících užívání zkontroluje krevní obraz. Byla-li léčba železem úspěšná, měli by se sledované hodnoty znormalizovat asi po 6-8 týdnech jeho užívání. Celková doba léčby by měla trvat 3-4 měsíce pro doplnění zásob.
Při anémii z nedostatku vitamínu B12 či kyseliny listové se jako léčba podává vitamín B12. Někdy je třeba přidat i železo. Závažná chudokrevnost způsobená krvácením se řeší krevními převody. Některé vzácnější typy anémií se léčí na specializovaných odděleních hematologie. Léčba zvláště anémií vzniklých poruchou či útlumem tvorby červených krvinek se v některých případech neobejde bez transplantace kostní dřeně v případě vhodného dárce.
Přidat nový komentář