Ahoj, je mi 15 let.Před rokem jsem zažívala peklo, žila jsem s matkou a otčímem, byli to alkoholici, mlátili se. Dostali mě uplně na dno už ve 13-14 letech. Chodila jsem po psychologách, dostala sem se i k psychiatrovi. Nedávno jsem začala pociťovat smutek,blbou náladu, hroznou nervozitu. Začala jsem se sebepoškozovat. Ale jelikož mám jedinečného tátu, s kterým si žiju jako "prase v žitě" hodně mi pomáhal. Ale po ěnjaký době na mě přišli hodně silné deprese. Znáte to, sedíte, brečíte, řvete, a ani nevíte proč,nebo kvůli čemu. Začala jsem užívat neurol, a potřebovala bych od vás "zkušených" radu. Příjde mi, že mi ani trošku nepomáhá, jakoby mé stavy byly mnohem horší, mám sklony k sebevraždě, a nenacházím důvod proč. Uzavřela jsem se do sebe, jsem skoro bez kamarádů. Mám svůj svět a nikoho do něj nepustím. Chci se zeptat, jestli třeba nepotřebuji jiné prášky, protože s těmihle mi příjde život ještě smutnější. Nemůžu spát, ale chuť k jídlu nestrácím, stále pláču, a jsem furt sama. Potřebuji pomoc, už se nechci trápit. Prosím.
Přidat nový komentář