Pod pojmem zácpa se většinou rozumí obtížné vyprazdňování tuhé stolice, které je doprovázené nepříjemnými pocity. Je to neobyčejně časté onemocnění.
U lékaře
Lékař se Vás nejdříve optá na řadu věcí. Určitě jej bude zajímat, jak dlouho Vám problémy s vyprazdňováním trvají a jaké máte k zácpě přidružené potíže (zvracení, krev ve stolici, bolesti). Zarazit by Vás neměl ani dotaz na Vaši rodinu. Mnoho chorob spojených se zažíváním bývá totiž dědičných.
Důležitá bude i Vaše odpověď na dotaz týkající se Vaší životosprávy, příjmu tekutin a množství pohybové aktivity. Užíváte-li dlouhodobě nějaké léky, nezapomeňte to Vašemu lékaři rovněž sdělit. Následně Vás Váš lékař řádně vyšetří. Zaměří se zejména na oblast břicha, nemělo by chybět ani vyšetření konečníku.
Dále Vám lékař odebere krev na laboratorní vyšetření. Dalším krokem je vyšetření na okultní krvácení, tzv. OK test. Neboť nádory tlustého střeva velmi často skrytě (okultně) krvácejí, jedná se o velmi přínosný a přitom zcela nezatěžující test. Aby si byl lékař jist, že se ve Vašem případě nejedná o závažné onemocnění (např. právě nádor tlustého střeva), pošle Vás na irigoskopické nebo kolonoskopické vyšetření.
Oč se jedná? Irigoskopie je vyšetření tlustého střeva pomocí nálevu z rentgen-kontrastní látky. Následuje rentgenový snímek na kterém se zjistí každá nerovnost povrchu střeva. Ještě podrobnější je kolonoskopie. Jedná se o endoskopické vyšetření tlustého střeva kamerovým systémem. Vyšetřující lékař vidí na obrazovce podrobný obraz sliznice Vašeho střeva.
Léčba bude záviset na výsledcích provedených vyšetření. Nezjistí-li se postižení některého orgánu jako vyvolávající příčina zácpy, jedná se nejspíše o zácpu habituální nebo zácpu z nedostatečné motility tlustého střeva. V každém případě Vám lékař vysvětlí základní principy defekace. Kromě správné životosprávy (viz Co můžete sami), je důležité nikdy nepotlačovat nucení na stolici, i kdyby se dostavilo v průběhu dne v nejméně vhodné situaci.
Trpíte-li často na zácpu, měl by pro Vás také platit absolutní zákaz projímadel. Nejde-li to zpočátku bez nich, je třeba volit prostředky nejméně dráždivé: laktulózu, salinická projímadla, projímavé minerálky, popř. klysmata. Místo projímadel Vám lékař spíše předepíše lék stimulující pohyblivost tlustého střeva, cisaprid, který patří mezi léky povzbuzující střevní činnost.
Důležitý je také nácvik defekačního reflexu: pacient po probuzení vypije sklenku vody (salinické minerálky). Provede obvyklé ranní úkony každý den ve stejném pořadí a ranní rituál zakončí snídaní. S odstupem 20-30 minut se pokusí o defekaci, bez ohledu na to, zda-li se dostavilo spontánní nucení. Toto je třeba provádět se železnou pravidelností denně po několik týdnů. Většinou se úspěch brzy dostaví.
Přidat nový komentář