Ten víkend byl pro pětadvacetiletou Petru velmi fyzicky náročný – s partou přátel ho trávila "na nohách" turistikou. To, že se jí v pondělí trochu motala hlava, byla unavená a začala jí brnět ruka, přičítala tedy únavě. Obtíže neustupovaly, tak šla k lékaři a posléze i k neurologovi. Nezjistilo se nic závažného a nakonec se jí udělalo dobře, takže to dál neřešila. Že šlo o první známku roztroušené sklerózy, zjistila až o tři roky později.
Jelikož pracuji s lidmi postiženými RS, nepřijde mi 2x fér psát, že vás nemoc, ač stabilizovaná, nijak zvlášt neomezuje. Já mám tu zkušenost, že pokud máte jeden rok život v pohodě, za rok se k nám do zařízení můžete vrátit taky jako,,ležák''. A to prosím klidně po obyčejné chřipce. RS je nemoc strašná a to zcela vážně. Vůbec ji nepodcenujte!!!!
Přidat nový komentář