Jícen je tvořen několika typy buněk. Nádor vzniká zvrhnutím kterékoliv z nich.
Jaké jsou nežádoucí účinky léčby nádorů jícnu?
Každá protinádorová léčba vedle žádoucího ničení nádorových buněk s sebou přináší i nežádoucí účinky. Jejich četnost a intenzita závisí na způsobu zvolené léčby a na individuální reakci organismu každého konkrétního pacienta. Lékař se již od počátku léčby snaží nežádoucí účinky odstranit, nebo alespoň minimalizovat. Má k tomu k dispozici širokou škálu nejrůznějších prostředků od léků až po psychoterapii. Zde opět zdůrazňuji význam vzájemné spolupráce pacienta s lékařem, protože jedině dobře informovaný lékař může nemocnému účelně pomoci.
Přehled nejčastěji se vyskytujících nežádoucích účinků:
chirurgie
Operační zákroky na jícnu bývají často poměrně rozsáhlé a tudíž představují značnou zátěž pro organismus. Pacienti by se měly proto ve svém vlastním zájmu řídit pokyny lékařů a sester stran dodržování klidového pooperačního režimu s postupným zatěžováním organismu. V prvních pooperačních dnech je nutno přistoupit k nitrožilní aplikaci výživy, v dalších dnech pacient pomalu, dle přesných instrukcí přechází na stravu formou tekutin, poté mixované stravy a nakonec i na stravu tužší. V pooperačním průběhu je nutno dbát i na prevenci infekčních komplikací, což je starostí především zdravotnického personálu.
radioterapie
Výskyt nežádoucích účinků závisí na lokalizaci a velikosti ozařované oblasti, zvolené metodě ozařování a samozřejmě i na individuální citlivosti organismu každého pacienta. Nejčastěji se setkáváme s reakcí kůže od prostého zarudnutí až po mokvání s tvorbou bolestivých puchýřků. Dále se může vyskytnout postižení sliznic (u ozařovaného nádoru jícnu velice často, zvláště ke konci radioterapie) projevující se zhoršeným polykáním, pálením za hrudní kostí atd., poškozený terén bývá náchylný ke vzniku nejrůznějších infekcí. V prevenci je důležité dodržování hygieny dutiny ústní a především hlášení jakýchkoliv příznaků, které by mohly signalizovat vznik nežádoucích účinků lékaři, rozhodně nedělat nic bez porady s ošetřujícím personálem (natírání kůže různými mastmi…).
chemoterapie
Vedlejší účinky tohoto druhu léčby závisí opět na typu podávaného cytostatika, charakteru režimu a individuální reakci pacienta. Podstata jejich vzniku tkví ve faktu, že chemoterapie působí na buňky organismu, které se rychle množí, tedy především a nejvíce na buňky nádorové. Lidské tělo však obsahuje celou řadu zdravých - nerakovinných buněk, jež tuto vlastnost mají také, i když většinou ne v tak velké míře. Jedná se především o krvinky, buňky vystýlající dutinu ústní, jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo, buňky vlasové. Z toho vyplývají i nežádoucí účinky - celková únava a slabost, větší náchylnost k infekcím, poruchy krevní srážlivosti, ztráta chuti k jídlu, afty v dutině ústní, polykací potíže, nevolnost, zvracení, průjem, vypadávání vlasů. Některá cytostatika mají ještě své specifické vedlejší účinky jako například dráždění žíly, do níž se lék aplikuje, poškozování ledvin… O možných potížích, které by se mohly v průběhu léčby vyskytnout, vždy pacienta podrobně informuje lékař podle typu navrhované chemoterapie.
Přidat nový komentář