Největší skupinu (asi 75 %) tvoří takzvané primární bolesti hlavy. Vyskytují se samy o sobě, na jejich vzniku se nepodílí žádné jiné onemocnění.
U lékaře
Kdy je třeba vyhledat lékaře? Jak poznáte, že je Váš stav závažný? Hranici mezi "banálními" a vážnějšími bolestmi hlavy můžeme sami najít jen obtížně. Obecně lze snad říci, že lékaře je vhodné vyhledat v případě, kdy Vás bolesti hlavy obtěžují do takové míry, že to má negativní dopad na Vaše běžné denní aktivity.
Ke správné diagnóze může lékaře dovést již při prvním kontaktu s Vámi podrobný rozhovor zaměřený na všechny okolnosti vzniku a průběhu Vašich obtíží (anamnéza). Jednotlivé choroby mohou mít svůj charakteristický průběh, vyvolávající příčiny, frekvenci vzniku, délku trvání a doprovodné příznaky. Vzpomeňte si na všechny detaily.
Zásadní je přesný popis charakteru bolesti, její intenzity a umístění. Určitě existuje místo, kde je bolest nejsilnější nebo kde vznikla (takových míst může být i víc). Bolest hlavy je často spojena s celou řadou doprovodných příznaků. Změny v kvalitě vidění, občasné zavrávorání nebo pády, pocit na zvracení nebo třeba až příliš nápadné zapomínání, to všechno jsou věci, o kterých musí lékař vědět.
Neměl by Vás překvapit ani dotaz na zdravotní stav Vašich rodičů, prarodičů a sourozenců. Bolesti hlavy, zejména typu migrény, jsou totiž velmi často dědičné.
Po úvodním rozhovoru nebo třeba i zároveň s ním přijde to, proč jste vlastně k lékaři přišli - vyšetření. Při něm se lékař důkladněji zaměří na oblast hlavy a krku, ale jistě neopomine ani ostatní části těla. Nedivte se proto, když Vás lékař požádá, abyste odložili oděv. Na vzniku bolestí hlavy se může podílet třeba i nesprávné držení těla, poruchy postavení obratlů nebo funkce páteře. Orientační informaci o funkčním stavu Vašeho nervového systému poskytne lékaři neurologické vyšetření.
V některých případech lze dojít k diagnóze již z rozhovoru a základního vyšetření. V jiných je třeba využít další alternativy. Mezi ně patří RTG snímek páteře, počítačová tomografie (CT) a/nebo magnetická rezonance (MR), snímání elektrické aktivity mozku (EEG - elektroencefalografie), event. ultrazvukové vyšetření a lumbální punkce. Jde o pouhý výčet všech možností, rozhodně to neznamená, že Vás čekají všechna uvedená vyšetření.
Výsledkem vyšetření a stanovení diagnózy je léčba určená právě na Vaše problémy. Z ordinace lékaře můžete odcházet s receptem nebo třeba "jen" doporučením jak se dále chovat, na co se soustředit a čeho se vyvarovat. Tak jako u většiny chorob, je i u bolestí hlavy základem úspěchu změna životosprávy. Společně s psychoterapií a relaxačními technikami může přispívat k podstatné redukci počtu záchvatů. Zkuste správný režim dodržovat a sami uvidíte.
Medikamentózní léčbu záchvatů můžeme dělit na "léky NA migrénu" (akutní léčba záchvatů) a "léky PROTI migréně" (léčba zabraňující vzniku záchvatu). Akutní léčba migrény se zaměřuje na již vzniklou bolest hlavy. Může být cílena pouze proti bolesti hlavy (nespecifická léčba – k.acetylsalicylová, ibuprofen, paracetamol a další) nebo zasahovat přímo do mechanismu vzniku migrény (specifická léčba - triptany).
V případě častého výskytu záchvatů migrény je na místě profylaktická léčba. Pravidelné a dlouhodobé užívání léků má za cíl snížit počet a frekvenci záchvatů o více než polovinu. Proti vzniku migrény působí celá řada dnes již běžně předepisovaných léků, další se zkoušejí.
Komerční sdělení
Přidat nový komentář