Citalec a Neurol-zkušenosti s užíváním

S tebou se nikdo nebaví. A netykej mě.

Ahoj Kati stále ho to baví já nevím že se stále vnucuje. Asi se normálně s ním nikdo nebaví tak to zkouší jesitny anonym. V práci už jedeme naplno. Plně stavy plačící děcka než si zvyknou. Ale to je tak každý rok. Ty se cítíš jak. Holky by se mohly ozvat.

Ahoj Jani...Ja som naplno nabehla do práce so všetkými stresmi atď. snažím sa to nejak zvládať aj keď to nie je vždy jednoduché. Občas sa mi ešte zatočí hlava, úzkosti ale už je to lepšie no neviem či mám ešte čakať alebo čo či máte občas aj vy tieto stavy. Celý deň sa ešte sledujem, premýšľam :-)

Ahoj tyhle stavy mám občas také. Ale snažím se na to nemyslet. Radši jdu za vnoučatama. Hned na vše zapomenu. Přijdu na jiné myšlenky. V práci také na to není čas.

Sedim už dvě hodiny nad komentáři na tomto fóru a dělám si takový svůj názor na problémy o kterých tu píšete. A i o tom anonymovi, co do těch diskusi zasahuje už několik let. Nevím,proč pořád chlamydie. A co takhle borelióza nebo toxoplazmóza? Ještě se pořád neví,co to s organismem dělá,ale jisté je, že to umí zacvičit s psychikou. Viz vlastní zkušenosti v rodině. I já mám za sebou těžké období. Začalo to rozvodem dcery. Bylo by to na dlouhé povídání. Byla jsem na tom psychicky moc špatně. Neměla jsem daleko k tomu skončit na antidepresivech. Ustála jsem to. Nějak jsem to dala. Prožívala jsem úzkosti, vše se mi ve vnitř svíralo, nevěděla jsem si sama se sebou rady. Nakonec jsem se rozhodla navštívit odborníka. Odnesla jsem si z těch sezení jenom pocit, že si za to můžu sama. Je to už deset let. S dcerou jsem komunikovala, ale teprve před rokem jsme si to dokázali vyříkat, nebylo to bez slz. Bylo to pro mě velmi těžké období. Zachránili mě vnoučata, která v té době přišla na svět. Není tak zle, aby nebylo ještě hůř. Rychle prišlo stáří rodičů a starost o ně. Byl to boj s úřady, lékaři, pomoc v nedohlednu Kdo se někdy staral o ležícího člověka,ještě k tomu s demencí, ví o čem mluvím. Sendvičová generace. Jste dcerou,ale i babičkou. Jeden pár rukou je málo. Celý rok byl neskutečně náročný. Maminku jsem musela dát do péče odbornému zařízení. Bylo to přání tatínka. Už jsme to nedávali ani jeden. Chtěli být spolu. Nešlo to. Neměl v 86 letech nárok na příspěvek na péči. A bez něj neberou. Dostal 880 Kč dva týdny před smrtí, tak byl zdravý. Starala jsem se o oba při práci. Jinak to nešlo. Tatínek mi před koncem roku umřel. Steskem po mamince. Byla to taková facka od života. To, co přišlo po tom byl jen důsledek toho všeho.29.6 se mě život otočil o stoosmdesát stupňů. Zlomenina ruky, tříštivá. Pozdní operace. Titanová dlaha. Nekonečná bolest. Nateklá ruka. Podle lékařů vše v pořádku. Sama jsem se snažila najít pomoc. Podle informací na internetu Sudeck syndrom. Jde stručně o útlak nervů a rychlé odvápnění kostí. Prý moc stažená sádra to nemá být. Lékaři měli pomoci a opak je pravdou. Na to jsem měla být upozorněna hned po úrazu. Nestalo se tak. První odbornou pomoc a co se mi s rukou děje,jsem dostala až při rehabilitaci. A to jsem ještě stihla prodělat pásový opar přes rameno té bolavé ruky. Podotýkám pravé, je to moje dominantní ruka. Poučení pro paní se zlomenou nohou. Skončila jsem v centru bolesti s hrsti prášků. Budu teď takový testovací králík. Pravděpodobně skončím na antidepresivech. To jsem si myslela,že to dám, že to zvládnu. Je to bohužel daň za nevyspání a dlouhodobý stres. Omlouvám se za tak dlouhý pokec. Potřebovala jsem to. Jo a ten úraz jsem si dala k šedesátinám. Mělo to být. Byla jsem takový rozjetý tank. Ta ruka byla brzda. Pozitivum je v tom, že jsem si uvědomila spoustu věcí. Chtěla jsem být pani Dokonalá, co všechno zvládne. A to bylo špatně. Chyba byla v tom, že jsem si neuměla říct o pomoc. Honila jsem se za přeludem a zapomněla jsem na sebe. Ten úraz bylo jenom hodně bolestivé prozření. Jo každá máme něco odžito. Jak tu píšete o panických atakách , s touto diagnózou žije můj syn. Já jsem měla tu čest to poznat na vlastní kůži teď po úrazu. Myslela jsem, že umřu. Rozdýchala jsem to, ale co když se to stane znovu. Všechny vás chápu a držme si palce.

CPN působí všechny potíže

Ahoj Ivka, vitaj medzi nami :-) Ja som sa tiež k tejto skupinke pripojila neskôr. Prečítala som si celý tvoj príspevok a myslím si, že to vzorec je u nás všetkých rovnaký. Pre mňa bol zlomový minulý rok 2018 kedy mi náhle zomrel otec mal 62 rokov, potom choroby v rodine, ja som mala chorobu, vyčerpanosť a stres ... zložila som sa a odvtedy sa to so mnou ťahá. Dlho som sa trápila, chodila po doktoroch, pátrala... Schudnutá a vyčerpaná som sa dostala k neurologičke, ktorá mi predpísala antidepresíva, ktoré beriem už 4. mesiac. Chodím aj k psychológovi. Presne ako píšeš aj som sa snažila byť pani dokonalá a 100%tná a takto to dopadlo. Mám podľa mňa pred sebou ešte nejakú tú cestu, ale verím, že to bude v poriadku. Vidím, že si si toho prežila skutočne veľmi veľa... Ja som tiež považovala antidepresíva za osobné zlyhanie, ale dnes už sa to snažím tak nevnímať. A prečo si skončila v centre bolesti?

Katarínka odpovím ráda, musím na rehabilitace. Budu se snažit napsat víc, třeba moje zkušenosti někomu pomůžou. Když jsem hledala informace, narazila jsem na zajímavý článek. Bylo to z rehabilitačního centra Uhříněves. Na jejich stránkách jsem se dozvěděla moc užitečných věcí, které mě posunuli dál v hledaní příčin toho, co se mi teď děje v hlavě i těle. Všechno souvisí se vším a někdy člověka překvapí jak některé věci do sebe zapadají. Byl to odborný článek,ale i já laik jsem dost věcí pochopila. Udělala jsem dobře, že jsem ho přečetla od začátku do konce. Pojednává o Sudeck syndromu, který mě teď trápí nejen tělesně ,ale hlavně psychicky. A o to jde, co máme v hlavě a jakou máme povahu. Život nám strká do cesty překážky,ale pro jedince s citlivou, zodpovědnou , obětavou a akurátní povahou je to ubíjející. Nejdřív rodina,práce, všechno ostatní a kde jsme mi. Poslouchá nás někdo když se trápíme, voláme o pomoc. Vždyť mi jsme silní, všechno zvládnem. A pak tu řešíme antidepresiva. Proč? Neumíme poslouchat tělo ani zdravý rozum. Naše povaha nás zrazuje i zraňuje. Víme,že je to špatně,ale co s tím. Prášek je berlička nebo taky cesta do pekel. Pomoc, říkáme moc potichu a proto nás nikdo neslyší, proto to tak bolí a trpime. Je to o mně, o tobě, o nás. Ač už mám něco odžito, stále jsem se to nenaučila. Rady dávám, ale sama se jimi neřídim. To je pak těžká pomoc.

Elo, chtěla jsem vstoupit do této diskuze hlavně k vůli vám Přečetla jsem si zpětně příspěvky. Jde tu mezi vámi hlavně jak poradit ohledně dávkování léků. No, možná budu radu taky potřebovat. Ale zpět k vám. Čtu vaše příspěvky ohledně vaší zlomené nohy. Nevím, jak jste na tom k dnešnímu dni. Píšete, že máte otok. Pozor dejte až vám budou převazovat nohu, ať vám moc nestáhnou obvazy. Už jí máte fixovanou operací. Otok se k večeru může zvětšit a v noze může dojít k útlaku nervů. Z toho může dojít k rychlému odvápnění v místě operované části a následnému křehnutí kosti a průser je na světě. Bolí to a hodně. Je to spíš pálivá bolest. A je na světě Sudockuv syndrom. Pod tímto názvem najdete spoustu informací na internetu. Vzhledem k vaší léčbě AD můžete ,ale také nemusíte mít k této komplikaci nakročeno. Má to souvislost i s psychickým stavem daného jedince, mi ženy k tomu máme bohužel víc sklony. Nechci vás strašit, ale varovat. Tato situace může nastat, vím o čem mluvím a co mám za sebou. Prosím vyhledejte stránky rehabilitace Uhříněves, zadejte název výše zmíněného syndromu a přečtěte si to celé. Oni to mají nejlépe zpracované i když je to odborně psané, pochopi to i laik. Kéž bych já dostala takto cenou radu pro mě dřív,mohla jsem se vyvarovat spoustě bolesti. Přála bych vám abyste tuto informaci nepotřebovala. Třeba se může hodit někomu jinému. Noha po operaci bolet už nemá a otoky by měly splasknout co nejdřív. Pokud bolest přetrvává něco není tak jak má být. Ještě dodatek pro Katarínku. Centrum bolesti řeší komplexně stav těla i duše neb to spolu souvisí. Až tam bylo přistupováno k mému problému od ruky po hlavu a vysvětleno jak vše spolu souvisí. Elo držím palečky, ať vás to obchází obloukem, není o co stát.

Ahoj Ivo vidím že stejne problémy máme všechny. Každý má nějaký ten spouštěč. Ale v konečném důsledku je to stejné. Taky jsem se styděla požádat o pomoc až má lékařka to poznala a nabídla mě ať zkusím ad. No a ono to pomohlo. Jsem na nich 8 měsíců a konečně jsem to opět já. I když někdy mě také přepadne úzkost ale už to docela zvládám. Tak držím pěsti ať to zvládáme.

Zažila jsem to před lety se synem. Kluk jak hora a sesypal se jak krabička od sirek. Začlo to u něj dehydratací organismu. Skončil na AD . Bral je půl roku a postupně mu je snižovali. Od té doby měl ataky několikrát. Ještě se mu k tomu rozjela migréna s aurou. Tak že, než se mu spustíla bolest, přestával vidět. A pak se zjistilo, že má vysoký tlak. Začal brát léky a bolesti hlavy zmizely a stavy paniky taky. Lékařka mu poradilla cviky na rozdýchávání a dokáže se sebou pracovat. Nejhorší je neznat příčinu proč se vám to děje. Zatím to zvládá. Je to v hlavě a každý to má jinak. Tu svoji chvilku hrůzy si každý protrpí po svém. Na to jsou AD jako pomocná berlička dobré. Proč trpět,ale je tam to ale,cesta závislosti. Je to tenká hranice do ní spadnout. Syn říká, otěže musím držet já, jinak je to moje cesta do pekel. A taky je dobré znát svůj spouštěč. Je na tom teď lépe i s tím tlakem. Je to pořád tanec na ledě, kdykoliv se můžete propadnout. Vypadá to, že tu píšu jenom já, omlouvám se,ale pomáhá mi to. Děkuji za pochopení, vetřela jsem se mezi vás. Musím se držet, abych nebyla otravná jak zde přįtomný anonym. Jo a pane pro vás, znám stránky celostní medicíny a ne se vším souzním a mám právo na to mít svůj názor i když uznávám, že někdy to stojí za zamyšlení. Ale nemůžete pořád dokola vnucovat své rady, kde není zájem. Kdo chce informace si najde. Vypadá to, že chcete spasit lidstvo vymicením chlamydie. A nikdo vás neposlouchá. Stokrát nic umořila i vola.

Proč Chlamydophila pneumoniae (Cpn) působí potíže? I když nákaza chlamýdiemi může začít jako respirační infekce (nákaza dýchacích cest), může být Cpn dále roznesena do dalších částí těla a napadnout mnoho dalších tkání včetně nervové, mozku, svalů, výstelky krevních cév a dokonce vaše imunitní buňky (makrofágy). Běžná jednoduchá, dvoutýdenní terapie antibiotiky zabíjí pouze jednu ze tří životních fází Cpn a zanechává zbylé formy Cpn k obnově infekce. Cpn obsahuje při nejmenším dva endotoxiny (jedovaté látky), které způsobují poškození tkání a zánět, vleklé nabuzení obranné soustavy a toxický náklad v těle. Cpn infikuje vaše buňky uvnitř a paraziticky je okrádá o energii, aby se mohla množit. Jediným způsobem léčby je užívat kombinaci antibiotik a zabít tak všechny životní fáze cpn. Jaká onemocnění Chlamydophila pneumoniae způsobuje? Roztroušenou sklerózu Chronický únavový syndrom Astma Artritidu; něco o ReA např. zde Fibromyalgii - české stránky zde Chronickou sinusitidu Kardiologická onemocnění Intersticiální cystitidu Prostatitidu Crohnovu chorobu Zánětlivá střevní onemocění Alzheimerovu chorobu Dále: chronickou obstrukční plicní nemoc, uveitidu (zánět střední vrstvy oční koule), optickou neuritis, radiculitidu (bolestivý zánět kořenů míšních nervů), nervovou hluchotu, napříč jdoucí myelitidu, sarcoid, myokarditidu, perikarditidu, kultivačně-negativní endokarditidu, ateromatickou arteriální chorobu, aneurysma, giant-cell (temporální) arteritidu, polyarteritidu nodosa, Wegenerovu granulomatózu, primární sklerózující cholangitidu, reaktivní artritidu, Reiterův syndrom, Bechtěrovovu chorobu, kožní vaskulitidu včetně pyoderma gangrenosum. MUDr. dodává: "Mezi onemocnění, která ukazují na možnost propuknutí chronické infekce Chlamydophila pneumoniae a která zasluhují serologické vyšetření, patří tato (mnohočetnost je ještě podezřelejší): opakující se sinusitida (zánět dutin), opakující se infekce hrudníku, chronická únava (obzvláště pokud následuje respirační infekci), fokální neurologické deficity, myalgie, svalová fascikulace (záškuby), opakující se epizody bronchospasmatu, nevysvětlitelná bolest jako při zánětu pohrudnice, angína, opakující se artralgie (bolest kloubů), nevysvětlitelná opakující se bolest břicha, nevysvětlitelná menoragie (silné menstruační krvácení), opakující se anální píštěl, opakující se kožní vaskulitida, achalazie, intestinální dysmotilita.

Ano, četla jsem několik článků co se týče daného problému. Chlamydie mi ruku nezlomila. Navštěvuji metabolickou poradnu vzhledem k rodinnému zatížení. Mám vždy čerstvé podrobné náběry krve. Chlamydie nejsou přítomny. To se mám. A co takhle toxoplazmóza a mozek. Přečtěte si studijní práce profesora Flégra a budete se divit. Kam se na to hrabou ty vaše chlamydie. A taky to do nikoho nehustim jako vy. Chtěl jste informovat v zájmu pomoci nebo naštvat. Každý má právo rozhodnout se jaká informace je pro něj důležité a jaká ne. Když už chcete komunikovat na těchto stránkách, napište jak pro vás a vaše zdraví bylo důležité vědět to,co tu pořád dokola hustíte do ostatních. A proč vám na tom tak záleží předat to, co víte dál. Opsat článek není frajeřina.Jděte s kůží na trh,možná pak konečně někdo vezme vaše informace na vědomí.😊 Proč anonym, nemáte jméno?

Bez komentáře

Ahoj aspoň vidíme že prostě rypat nepřestane musíme ho ignorovat všichni. Pak snad dá pokoj. A přestěhuje se jinam.

Anonyme taky odpověď. Překvapení? Ne. Přemýšlím o vás, PROČ takhle neosobně a se zlobou. Snažila jsem se jenom pochopit vaše výkřiky do tmy. To mi nemůžete mít za zlé. Možná jsem první kdo se pokusil, za celou dobu.co sem píšete, o tom aspoň přemýšlet. Pouhá lidská zvědavost a zvídavost.Nepotřebuji pokračovat v konverzaci s vámi. Asi by to bylo zbytečné a ostatním by to i vadilo. Diskutuje se tu na jiné téma. Jsme tu tak trochu oba vetřelci. Ale tím já být nechci, i když vy jste tu jako doma dost dlouhou dobu. Lidí se tu vystřídalo a vy stále zůstáváte. Máte výdrž,ale možná by to už stačilo, ale vás to vysloveně baví. Nepomůže opravdu nic jiného než vás ignorovat. Vy chcete boj kdo z koho, o chlamydie vůbec nejde. Ne pomoc, ale škodit. Tak tohle je váš hnací motor. Teď mi došlo PROČ to děláte.

Dievčatá výborne ste mu ukázali super :-) Presne ako píše Janka každý má svoje spúšťače ja som o svojich napísala hore v príspevku. Tiež ešte nemám úplny nástup AD, ale verím že to onedlho sa dá do poriadku . Naplno pracujem takže aj ten stres je taký v celku silný, ale snažím sa to zvládať. Samozrejme pociťujem aj ja zdravotné problémy ale snažím sa ich postupne riešiť a pomaly ustupujú. Ja som mala chrbát zlý - seklo ma a mala som veľké problémy. Cvičím rehabilitujem beriem vitamíny.... Musela som pochopiť, že to všetko nejde tak rýchlo ako by som chcela a zmieriť sa s tým. Ivka nerob si starosti ja som v počiatkoch sem písala každý deň :-)

Marodím, tak mám čas. Dostala jsem ke kulatinám nový telefon, tak zkouším, co umí. Jak se začne chodit do práce, čas pro sebe nezbývá Jsem starší generace, tak ty novoty hůř vstřebávám, ale dávám to. Kolegyně v práci se hroutila, když měla začít s digitální kasou a je mladší. Před úrazem jsem byla pořád v pohybu. Manžel je akční,ten mě sedět nenechá. Měla jsem tu vnuka, tak v době mých vycházek jsme vyrazili na Šumavu. Nemáme to daleko. Byl to balzám na duši. Úžasné antidepresivum. Mám ráda kolo. Jsou to mé druhé nohy. Jezdila jsem hodně, teď mi to moc chybí. Mám velkou motivaci , abych ruku dala do pořádku. Chodím na rehabilitace, bolí to, musím vydržet. Bude to běh na dlouhou trať. Až udržím řidítka v ruce,bude to pro mě to nejlepší AD. Adrenalin dělá divy. Jezdím na lyžích, chodím na zumbu, kolo, turistika, hory. Vnuk říká, naše akční babča. Nosím kratší sukně než zamlada, jezdím stopem. Na návštěvu dcery jsem si stopla kamion. Prý příště přiletím helikoptérou. Stop vyhledávám jen v nouzi. Vypadá to, že doháním stracené mladí. Ne jenom žiju naplno. Vím, jak rychle letí čas. A věk je jen číslo. Katarínko a Jano bude líp,mi to dáme. A děkuji za podporu, je to nejlepší lék na duši. Pod tímto četem jsou zajímavé články, 14 příznaků syndromu vyhoření a ještě jsem našla článek o nedostatku hořčíku v těle. O tom něco vím, doplňuji pravidelně. Přečtěte si to. Je to o nás. Úplně jsem se v tom našla. Ano, tak jak jsem akční, chtěla bych to hned. A v tom je zakopaný pes. Dát si do hlavy brzdu, že nemusím šílet, nemusí být všechno ok a i beze mě to poběží a v takovém bordelu nežiju, aby se to nedalo vydržet. A v práci taky nejsem nezbytná. Bude to úleva a výhra. Už se k tomu blížím. Pomáhá mi se vypovídat. Nejhorší je dusit to v sobě. A už dost, vypadá to tu jako můj monolog. Sdílená starost je poloviční starost.

Ivka dám Ti takú otázočku, prečo si vyhľadala túto stránku keď nechceš brať AD? Ak to zvládaš bez AD tak je to super, fakt teda. Ja už mám toho načítaného toľko, že až... Je toho v dnešnej dobe mnoho. :-) Na každého však platí asi niečo iné, nedá sa to generalizovať.

Kati máš úplnou pravdu. Ne každý má to štěstí že mu zaberou hned první AD nebo to zvládá bez ad. My si tu chceme jen trochu pokecat. A taky postěžoval případně poradit. A vědět že v tom nejsem sama. Dik ze tu jste.

Ahoj holky,vitam Vás pani Ivo.Ivo děkuju za Váš příspěvek musím říct že se mi zranění lepší.Na kontrolu jdu 18.9. a pak budou následovat rehabilitace.Noha už nebolí jizva se hojí pěkně cvičím bez zátěže nenašlapuju zatím noha trošku natéká večer,ale nic hrozného.Jinak těším existenční problémy bohužel se můj muž nepoučil tím že dluh dluhem nevytluče takže na insolvenci nedošáhnu dům je už od minulého roku v zástavě takže zbývá prodat dům a mám společnost co umožní v bydlet nadále v domě jako nájemník.Abych se vyvarovala dalších překvapení od manžela jsem rozhodnutá se rozvést.Je to jen papír ale další věci půjdou mimo mě.Mam syna je maličký miluje svého odce a já asi jsem blázen a tolik mi ublížil a jím AD na úzkost k vůli němu já ho nějak neumím nenávidět.Takze překvapivě a to se divím se držím funguju nevím jestli to je že zobu citalec nebo člověk když už hrabe u dna tak nejak se drží spíš mojí rodiče děti a holky i vedení z práce mě drží.Vždycky jsem si myslela že jsem slaboch ale není to tak teď teprve vidím jakou mám sílu nevím jestli mi pomáhají AD ale holky řeknu Vám je to mazec.Ted rozchodit nohu a do práce a rozchodim ji i kdyby čert na koze jezdil.Tak se držte a bojujte a a ononym ať jde do prdele.Ozvu se po konzrole.papa

Eli máš toho hodně ale v tomto případě bude asi rozvod nutný. Nebudeš met další dluhy. Žít můžete spolu i bez papíru. Syn otce neztratí ovšem záleží na tobě jak se rozhodneš. Držím pěsti ať se rozhodneš správně. Ať se na nohu co nejdříve postaví. Ozvi se jak jsi dopadla. Pevně nervy.

Eli, to je smutný. sakramentský chlap. Ono mužským všechno docházíí se spoždėním a ne v souvislostech co bude teď a co potom. Oni neřeší. Nejhorší, když to odnášejí děti. Mám zkušenost z vlastní rodiny. Dcera se snažila udržet rodinu ale snaha byla jen z jedné strany. Nakonec udělala radikální řez a rozvedla se. Dnes ví, že to bylo těžké, ale i pro ní a syna to bylo to nejlepší, co vdané chvíli mohla udělat. Nyní je podruhé vdaná a můj nynější zeť je pro mého vnuka ten nejlepší táta. Vlastní táta zklamal. Dcera mu nikdy nebránila, aby se synem mohl být. Neuměl dělat tátu a to má jenom jeho. Vnukovi je patnáct a mohl by na něj být pyšný, ale on k jeho výchově nepřispěl ničím a dobrovolně. Jednou ho to bude mrzet a to už bude pozdě. Ne všichni chlapi jsou hajzlíci. Někde je ten pravý, jenom ho najít. Jsem s manželem čtyřicet a jeden rok. To už si oba zasloužíme medaili za výdrž. Lecos máme za sebou, ale víme, že se umíme navzájem podržet v dobrém i zlém. A toho si nesmírně vážím i když mám doma chlapa se vším co k chlapovi patří. Každý máme to své. Kompromis a pochopení, pak to funguje. Jinak pryč od toho. A musí chtít oba. Smutně v tom figurují děti. Vnuk mi jako malý řekl, tatínek a maminka mají být spolu Na to je nelehká pověď. Budeš to mít děvče těžké, ale takový vztah nestojí za polykáníí tabletek. Drž se, bude to boj, ať se rozhodneš jakkoliv. Je to tvůj život. Na to máš právo. Těžké to je v tom, že se musíš rozhodnout i za syna. Držím palečky.

Jasné aj mňa to niekedy hnevá, že beriem lieky no ale keď už nebola iná pomoc tak bohužiaľ...Eli moc ma to mrzí s tým tvojim manželom, ale život je niekedy taký a som rada, že to dobre zvládaš. A súhlasím s Jankou, že rozvod je určite riešenie...Ale všetko je na Tebe ako sa rozhodneš. Ivka to je nádherné 41 rokov to sa už dnes len tak nevidí to ti poviem.

Eli a napriek tomu, že sme tu všetky tak troška "mimo" tak verím, že to dáš je to riadny mazec ako vy vravíte.... Ale neboj si dosť silná len skús aj filtrovať. Aj ja sa snažím aj keď nie vždy mi to ide :-( U mňa ešte stále pretrvávajú strachy a blbé myšlienky pár fyzických príznakov... už som 3 mesiace a 2 týždne tak uvidíme. Neviem či to aj vy tak máte s tými strachmi alebo nie.

Katarínko, nebyla to vždycky procházka růžovou zahradou. Byl to spíš tobogán. V jednadvaceti jsem měla dvě děti rok a půl od sebe.Dal by se o tom napsat román. Není to v dnešní době lehké založit rodinu, a nebylo to ani tenkrát. Život přináší klady a zápory. Žijeme v komerční době a to duchovní a lidské se nám někam vytrácí. A může být hůř. Co všechno má člověk za sebou a pak přijde zlomená ruka a je všechno jinak. Dneska jsem byla na kontrole v centru bolesti. Mám radost, snížili mi dávkování léků. Prý to mám v hlavě srovnané a přistupuji sama k sobě pozitivně. Hezky se to poslouchalo. A co mi pomohlo? Vypsat se z toho a ty lidičky co mám kolem sebe, moje vnoučata. A to, že mají jiní problémy větší a když nejde o život tak jde o ... Děvčata, hlavu vzhůru, je to jenom na nás jak se necháme životem převálcovat. Katarínko, netrap se, že bereš AD. Když trpí duše, je to horší než zlomená ruka nebo noha. Vstoupila jsem mezi vás úplně náhodně. Hledala jsem informace o AD. Trápila jsem se tím, co se mi stalo. Bolelo to fyzicky a ještě víc uvnitř. Lékařka mi nabídla AD, slabé na noc. Nevyspání, únava, bolesti, smrt otce, problémy v práci. Bylo toho na mě moc. Kde požádat o pomoc, hledala jsem informace kde se dá. Dá se říci, že mi pomohl internet. Posunulo mě to tam,kde teďka jsem a jak na tom jsem! Nejhorší je nevědět a nezájem. Sice jsem skončila s hrstí plnou léků, do teď jsem žádné nepotřebovala, o to to pro mě bylo horší. Vím, že do budoucna se tomu nevyhnu, ale teď mě to dostalo. Mrzí mě pokud jsem vnesla do těchto příspěvků něco jiného a je to mimo mísu. Ale už jsem to sem psala. Sdílená starost je poloviční starost. A jako anonym nejsem, když budu otravná, zmlknu. Elo jsem ráda, že nožka nezlobí a to by v tom byl čert, abych s tou rukou to kolo nedala!! A Jano dík za pochopení o co mi jde. Je to o duši a o hlavě, tam to všechno začíná.

Ahoj jsme s manželem také již 37let.jak píše Iva nebyla to vždy procházka růžovým sadem. Ale když je vůle vše se překoná. Mám skvělého manžela vždy když jsem potřebovala tak mě podržel. Já jeho samozřejmě také. Je to vše jen o porozumění a někdy i ustupku a odpuštění. Ale život takový je. Ale teď mě moc pomohl. Teď už to snad bude jen dobře Eli jak jsi dopadla. Dik ze mě vyslechnete.

Ivka asi sme sa nepochopili :-) Ja som rada, že komunikujeme a som vďačná za každú radu a podporu. Ja som sa pýtala len z akého dôvodu si vyhľadala túto stránku keď neberieš AD, nič viac a nič menej :-) Dievčatá krásne rekordy lámete toto sa už dnes v našej generácii bohužiaľ nenosí :-( Jani ty sa ako držíš v práci?

Kati, Tatry závidím.Od nás je to ,, hodně z ruky". Byla jsem před pár lety ve Vysokých Tatrách. Vylezli jsme na Kriváň, Rysy a zdolali Příčné sedlo. Stálo to za to. No, už se tam asi jen tak nepodívám. Tak snad sis to užila, nabrala sílu a energii. Trittico beru stejně jako Jana a k tomu mám ješte pár dalších tabletek. Taková chodící lékárna.

Kati v práci ok. Nesmím to zakriknout.

Tak to je super, presne nemozme to zakriknut :-)

Katarínko, byla to náhoda. Nebylo to cíleně, jenom jsem hledala informace. Je to poprvé co používám takovouto formu konverzace. Jiné komunikační servery nepoužívám a používat nechci. Měla jsem pocit, že by se mi některé rady mohli hodit. A protože jsem komunikativní člověk,tak jsem se tak trochu rozjela. Starosti se nevyhnou nikomu a člověk zjistí, že jiní jsou na tom mnohem hůř. Zemřela tu teď mladá pani. Stejně stará jako můj syn. Mamince v náručí. Jak ona se s tím má vyrovnat? To co mě trápí není nic proti tomu, co prožívá ona. A takových příběhů kolem nás je. Ne každý na to dokáže být sám. A pak to bez medikace nejde, no a pak každá rada dobrá. A spřízněná duše taky.

Ahoj holky, dneska jsem byla na kontrole a rtg kotníku.musim zaklepat dopadla jsem dobře jizva zahojená a kost dobrá.Dostala jsem francouzské hole a zatěžovat nohu noha nebolí chodím už i bez berli a pěkně.Ješte mě čeká vytažení jednoho šroubu musím se objednat.Jinak ostatní šrouby až za rok.No jinak nervy co s náma bude jednam o proodeji domu s tím že v něm zůstaneme jako najemci.Doufam že to stihnu než začnou věřitele podnokat kroky komunikujeme s nima a prosíme.Rozvod budu řešit později je toho na mě strašně moc.Musim sem tam užít lexaurin naposled jsem ho užívala v zimě a to trošku ještě mi zbyl.Holky z práce za mnou byly udělaly mi tablo s jejich a mými fotkami strašně mě to potěšilo.Dcerka mi oznámila že budu v březnu babička takže budu mít druhé vnoučátko.Zakže tak já tu bojuju někdy je to moc těžké poplaču si tak dlouho jsem všechno zachraňovala až nemám nic.Uz nic zachraňovat nebudu jenom se pokusím zachovat synkovi matku a otce pohromadě jako rodinu i když budeme rozvedeni.Zatim nemám ani sílu napsat žádost.Tak Vás všechny pozdravuji jsem ráda že tu jste omlouvám se za to slohové cvičení prostě jsem se z toho trochu vypsala.Opatrujte se a mějte se krásně.Katarinko mi to trvalo půl roku než mi bylo dobře v práci ok jak ksem přišla domů úzkosti hnus.🤗

Ahoj Eli, tá noha ma moc teší ako to zvládaš super perfektné :-) Len tak ďalej... To si rýchlo urobila také pokroky paráda. Čo sa týka manžela to mi je moc ľúto mám podobnú skúsenosť spred 7 rokov a preto som dnes rozvedená a mám nového priateľa. U nás sme však nemali deti takže to bolo jednoduchšie, ale podstata však je rovnaká. Dnes mám priateľa, ktorý má síce ako každý tiež svoje chyby, ale to sa absolútne nedá porovnať a je mi s ním fajn. Rozvod bol ťažký ale ani raz som to neoľutovala lebo ma ťahal ku dnu. Ako sa prosím Ťa k tomu stavia tvoj manžel? Ja som si istá, že všetko zvládneš a bude fajn :-)

Elo,život se stebou teda vůbec nemazlí.Vnoučátko moc přeju, dětičky jsou úžasný nabíječky energie.🌞 Mám tři vnuky a nejmladší vnučku, ta byla vymodlená. Konečně malá parádnice. Jsem ráda, že nohu máš ok. Taky jsem zachraňovala,co hořelo a většinou jsem se spálila, ale nepoučila. Musela jsem dostat pořádnou a bolestivou lekcí, aby mi spousta věcí došla. Já se s rukou peru, zobám prášky, ale pomáhají. Jak vidím, že se ruka konečně lepší je lépe i na duši. Někdy jsem myslela, že zoufalstvím, bolestí a úzkostí mi pukne srdce. Kolikrát jsem si říkala, za co jsem si to zasloužila, proč se mi to děje. Šla jsem z jednoho srabu do druhého. Brala jsem AD, jenom jiné než o jaké tu šlo a krátkodobě. Jo je to berlička,ale proč trpět. Jsem za sebe ráda, že teď valčím bez nich. Ono stačí, co musím zobat ostatních léků. Ale nikdy neříkej nikdy. Na dno je cesta rychlá, nahoru to jde hůř. Dneska jsem si udělala radost. Sedla jsem na kolo a ono to půjde, hurá! Byl to jen kousek, ruka bolí,ale brzdu utáhnu. No a hned je líp. Překonala jsem strach, že spadnu, vyřešila jsem dneska pár věcí, které jsem odkládala, sluníčko svítilo. 🌞 Je třeba si dělat malé radosti a bude líp, hůř už bylo. Jsme bojovnice,tak to dáme. Elo drž se a posílám aspoň trošku pozitivní energie. Budeš ji potřebovat.♥️

Ahoj Eli moc ti preju vnouce. S nima je hned vše lepší. Taky jsem je tu měla na noc s nima vždy omladnu. Teď je bereme na den zeleznice. Tak si užijeme. Taky to teď nemám lehké mamzelovi se ruší místa v práci bude si muset hledat místo před důchodem. Tak je u nás dusno. Snad to dobře dopadne. Eli ať se ti to hojí. Zvládla jsi to dobře.

Ahojte dievčatá tak ako sa máte? Ja po starom :-) Jani verím, že si manžel niečo nájde :-)

Holky kde všichni jste. Ani pokecat se nedá.

Ahoj Jani tu som ako sa mi mas? Ja celkom narocne v praci ale zatial zvladam, klop klop :-)

Dala jsem si pauzu,.ale koukám co nového, jak zvládáte své strasti a slasti. Já s rukou nic moc, potvora pořád bolí. Nejhorší je, že ta bolest putuje po celé ruce. Mám neuropatií. Je to odumírání nervů, ale je to vratná záležitost. Tím, že jsem měla tříštivou zlomeninu a operaci, tak se ty nervy narušily . Je to běh na dlouhou trať. Ruku musím používat,ale připadám si jako robot a jsem taková zpomalená. Nejde to jak bych chtěla.. Mám z toho občas depku. Podařilo se mi konečně dát dohromady rodinný klan a pustit se do vyklizení bytu po rodičích. Bylo to náročný. Berete do rukou věci, které vyvolávají vzpomínky. Holky to vzaly razantně. Mami vyhodit, babi sem s tím a pryč. Rve to za srdíčko,ale jinak to nejde. Co člověk za život nashromáždí a co po něm zbyde. Pár fotek, drobností na památku a vzpomínek. To ostatní skončí v propadlišti dějin. Věděla jsem, že to jednou příjde, je to drsný,ale vyhnout se tomu nedá. Čeká to jednou i moje děti. Ty nám nařídili už teď zbavit se věcí. Když jsem byla mladší, tak to nebyl problém, čím jsem starší,,tak je to náročnější. Asi to patří k věku. Mám před sebou sraz ze základky, tak se těším. Scházíme se vždy po pěti letech . Protože jsme se rozprchli po světě, tak je šance některé spolužáky potkat jen takhle. Na chvíli jsou z nás zase děti. Vzpomínáme na lumpárny, ještě chodí i pár kantorů. Já jsem ještě zažila normální školu a drželi jsme jako parta. Díky tomu mám na co vzpomínat. Už je to dlouhých 45 let. Já to tu píšu jak slohovou práci. Neumím se vyjádřit větou jednoduchou, jen mi to zabere dost času. Tak už dost, zas mám nejdelší příspěvek.🌞

Ahoj holky u mě vše ok. Byla jsem s vnoučata na víkend v Beskydech. Bylo nádherně chodili jsme na houby. Děcka byla nadšená. Dnes mě trochu vzala zpráva o Gottovi. Nečekala jsem to tak brzy. Cest jeho památce.

Taky mě to vzalo. Hrajou jeho písničky celý den, tak jsem ne jednou zamáčkla slzu. Je to moje mládí. Goťák frčel. Ať je to jak je to, byl to pan zpěvák. Tu poslední písničku, co nazpíval s dcerou, to je srdcovka. Jo, jednou tam musíme všichni, to je jediná spravedlnost. Byla jsem na kontrole s rukou, žádná sláva. Nastupuju do nemocnice na intenzivní rehabilitace. Radost z toho nemám,ale snad to bude k něčemu dobrý.

Kati jak se mluví o Gottovi u vás. Tady toho jsou plné všechny sdělovací prostředky. Jinak já stále bojuju byla jsem ok ale teď jak je skarede tak to na mě padá. Jak jste na tom.

Ahoj Jani :-) U nás je rovnaký smútok ako u vás. Ľudia ho milovali, aj ja som ho mala veľmi rada a mne teda slzička vyšla... :-) Tiež to nie je úplne na 1 keď je takto škaredo. Bola som navštíviť psychiatra keďže som nebola moc spokojná s neurologičkou, ktorá ma stále chcela dávkovať citalecom a frontinom (ráno citalec a večer frontin), citalec ok ale frontin aj keď najnižšia dávka som si povedala dosť. Doktor mi to vysadil a dal na večer trittico hneď som si spomenula Jani na teba. Mám ho týždeň a oveľa lepšie spím. Beriem 1/3. Ináč je to asi ako u všetkých ako na hojdačke :-) Ale je pravda, že predtým bolo o dosť horšie. v práci fajn doma fajn :-)

Katarínko, Jani, trittico beru na noc také. Spím po něm, ale jenom pokuď mě neprobere bolest. Tohle počasí a to, co se děje na náladě nepřidá. Od včerejška mě bolí v kyčli v levé noze. Ruka, noha, už jsem z toho otrávená. V pondělí nastupuju do nemocnice, tak do toho vkládám naději, že to snad bude k něčemu dobré. Ale už teď mě bere depka z toho, co všechno bych potřebovala ještě zvládnout. Hlavně v zahradě, příroda nepočká. Co Ela, ještě se neozvala. Myslím na ní, jak to zvládá.🌞 Děvčata potřebujeme pohlazení od sluníčka. Jani, Beskydy bych si dala taky,já mám blíž na Šumavu. Tam je krásně za každého počasí.

Ahoj Ivka, áno poznám to mne moc nevyhovuje keď sa mení to počasie a cez deň je zamračené a odmračené :-) :-( Ivka ty si bojovnica to na tebe vidím, takže jase, že to zvládneš a bude to lepšie :-) Ja si trošku zvykám na to trittico, ale verím, že to bude okej :-)

Ahoj holky já také začínala s nejnižší dávkou. Teď beru celou a je to ok. Počasí mě hrozně vadí teď mě bolí hlava a vždy když se mění tak to operovane oko. Mě vůbec nedělalo problémy trittico. Zvyklá jsem si hned na rozdíl od citalopramu kdy mě bylo hodně zle. Nenohla jsem spát teď už je to ok. Jinak v práci je teď docela honička chodí skoro všechny děti. Navíc kolegyně bude met dovolenou týden tak si dost zobnu. Máme novou sílu ještě se moc nevyzná.Tak že ani nepomůže má co dělat aby to zvládla je u nás teprve měsíc. Ale budeme to muset spolu dát. Snad to přežije ve zdraví. Kolegynka si jede s dcerou do Makedonie. Ale preju ji to ať si odpočine. Před týdnem ji zemřela maminka tak to potřebuje. Ivo držím palce ať ti ty rehabky pomůžou. Kati snad po tom trittico budeš dobře spát a budeš v klidu jak já. Napište.

Viešco Jani ja beriem Citalec 1 tabletku rano a 1/3 Trittica večer, úprimne som rada, že som mohla ten Frontin vysadiť. Spím už klop klop dobre. Neboj v robote to zvládneš :-) treba voiac oddychovať, no počasie nič moc ale verím, že to všetko dáme:-) Ivka a ty to zmákneš neboj :-) A berieš aj niečo iné okrem trittica?

Kati ty máš kombinaci dvou ad. Není ti zle. Stačí ti tak malá dávka na noc. Máš 150 nebo 75g.me to nestačilo. Až celá tabletka.

Ahoj Jani nie nie je mi zle... mne dala neurologicka rano citalec a vecer frontin, to mi ako vobec nezaberalo a spala som hrozne... az tato kombinacia sa mi zda lepsia... dobre spim hlavne... nie je to uplne ono este ale je to lepsie. Hlavne som sa chcela zbavit frontinu preto som neurologicku vymenila za psychiatra... a ten ostal trosku zacidovany ze mi to predpisala neurologicka na pol roka. Na noc mi uplne staci ta 1/3 ako spim 8 hodin v noci. Fuha co sa tyka hradov tak myslim ze od 62 su seniorske listky ak mozem odporucit aj Oravsky hrad je tam nadherne....a celkovo zapadne Tatry su krasne ja mam strasne rada Zuberec.