hm, tak to je fakt humor, domlouvat se s rodiči co budeš mít na hrobu. To seš fakt tak ubohej ze te zajimaji takove sračky? uz jenom to ze resis vlastni smrt, k cemu to je? Mel by ses radsi vzdelavat, a zajimat se o filozofii abys zjistil o cem zivot je. Odhledně ataky, já ji taky jednou dostal, a taky to byl pro mě silný zážitek a zajímavý zážitek, takže se podělím se svou story.
Bylo to po náročném maratonu kaleb, vstal sem nejak na obed, bylo mi blbe, nevyspalej a tak, venku slunicko, pařák jako prase, tak sem si rekl ze si pudu dat na spraveni prdíka (zahulit si trávu). Měl sem strašně shit materiál, vypadalo to spíš jak majoránka než ganja, tak sem si udelal bongo z petlahve aby mi to víc dalo. Sedel sem nad kolejema a pekne na slunicku sem stahl dva kotle. Byl to shit, skrabalo to a bylo to tak nadrceny ze sem toho musel tak pulku vdechnout. Pak to zacalo. Návaly vedra, sucho v puse, brnění rtů a končetin, zacal sem citit ze je neco spatne a zachoval paniku, takze sem zacal zhluboka dychat ale porad sem citil ze nemuzu dodechnout, behem par vterin sem dychal asi tak zhluboka jako kdyz vybehnete eifelofku se zadrzenym dechem. Mel sem pocit jako bych se mel udusit, a pak prislo to nejhorsi. Brneni se presunulo do celeho tela, a DO CELEHO TELA se mi behem par vterin dostala nejdriv ztuhlost a potom silná křeč. Zkusil sem se zvednout ale nohy sem nenatahl vic nez 45 stupnu v kolenou, ruce, nohy, chodidla, pusa, krk, oblicej dokonce i jazyk, vsechny svaly se mi stahly jak jen to šlo. V tu chvíli sem musel vypadat jako postizeny, jako ten skret z pana prstenu. Do toho to dychani. V panice sem sebehl z kopecku na kterem sem byl dolu na chodnik, kde podel koleji chodili lidi. Sedl sem si do travy a snazil se uklidnit, ale neslo to ovladat. Kolem presel muj soused, dokonce jeden kamos, ale vubec sem je neresil. proste sem cumel do zeme, sklíčený jak kdybych mel slachy kratsi o 10cm a zhluboka agresivne dychal. Prestaval sem mit nad dychanim kontrolu a zacinal sem mit cimdal vetsi strach, protoze sem nevedel co budu delat. Jedine co sem nejak nitrne citil byla potreba s nekym mluvit, s nekym kdo mi rekne co mam delat, kdo me uklidni. Vstal sem, shrbeny, snazil sem se chodit a vytahnout z kapsy mobil. To bylo obrovsky namahave, protoze prsty sem mel naple a nesly zohnout, a celou dlan sevrenou, a vubec sem stim nemohl nic delat. Fakt jak postizeny, kdyz sem se snazil ohnout palec abych vytukal neco na mobil pomackal sem celou klavesnici. nechtel sem volat mame a vysvetlovat ji ze sem hulil atd tak sem se rozhodl pro zachranku, s namahou sem vytukal 155. V tuhle chvili sem se asi nachvilku smiril stim ze umru, vsechny logicke aspekty tomu napovidaly, byla to apokalypsa meho tela. Ale rekl sem si ze uz kurva nemam co ztratit tak sem se nastval a sebral vsechnu energii, a znazil se to proste premoct i kdyz sem nevedel co se deje. Vytocil sem zachranku a nastal dalsi kamen urazu. Jazyk sem mel taky v kreci a to tak ze byl schovany za zubama a byl totalne stuhly, vubec sem ho necitil, myslel sem ze sem si ho ukousl, a furt sem si sahal na pusu jestli mi netece krev. V tomhle stavu, jeste zhuleni, ste posrani snad uplne ze vseho boze. Zacal sem mluvit s pani na telefonu, ale totalne mi nebylo rozumet. Kdyz mate v hube 3 horke brambory mluvite lip nez ja v te chvili. Pani na me byla klidna, rekla at se uklidnim, napiju (nastesti sem mel u sebe lahev vody protoze bylo vedro) a v tu chvíli se to zacalo zlepsovat. Soustredil sem se abych rozhybal jazyk a ani sem si nevsiml a uz sem dychal normalne, furt sem chodil dokolecka a protahoval svaly, a pak prislo takove uvolneni, a euforie, najednou sem si pripadal jako kdybych mluvil s nejakym andelem, a zacal sem se s pani bavit uplne vpohode. Rikal sem ze sem takovej sta jeste nemel, a ona ze bych uz nemel nikdy hulit, ze je to skodlivy. A pak sme se bavili o pocasi a jak dlouho jeste bude v praci. Ptal sem se jestli ten rozhovor nahrala a jestli mi to muze poslat ze bych se zasmal, protoze sem se za to stydel, a to semnou mluvila jen po telefonu. Nechtel bych se videt jak sem vypadal. No asi 7 minutovy rozhovor sem zakoncil podekovanim za prijemny pokec a sel sem do Lidlu na nejake sladkosti. Cely to trvalo kolem 10 minut.
Dosel sem domu, lehl si do postele, odpocival a premyslel co se to stalo. Bal sem se toho ze mi z travy neco preskocilo v mozku a ze budu nazdy mental. Snazil sem se najit logicke vysvetleni pro to vsechno. Zacal sem u kreci, protoze ty sem si pamatoval nejintenzivneji. Hledal sem vyrazy typu Křeče a marihuana, křeče z marihuany atd. Dostal sem se na wikipedii na clanek svalova krec, bylo tam napsano ze ji muze mj. zpusobit i vyskyt urcitych latek v krvi napr. kremik nebo nejake mineraly. nedavalo mi to smysl, stim sem nikdy problemy nemel. Pak sem si zpomel ze bych mohl najit rychle dychani. Nasel sem nejake clanky o panickem zachvatu, psali ze pri rychlem dychani se z krve muze uvolnovat velke mnoztvi kremiku kterej nejspis zpusobil ty krece. Uklidnen ze nejsem mental (kdo vi hehe) sem si ale rekl ze uz travu nebudu hulit. Kazdopadne sem po pul roce znova zacal a bylo to celkem vpohode, ale pak sem zacal zase trochu panikarit, brneni v obliceji, rychle dychani, zvyseny tep. Pak sem to zacal lehce pocitovat i kdyz sem travu zase vysadil. Rekl sem si ze mi mozna fakt neco je, ze mam neco ze srdcem, a pripadal sem si trochu jako hypochondr. Bal sem se ze mi praskne mocovy mechyr, ze dostanu infarkt zkratka vsech takovych veci, ale vite co lidi?
Zjistil sem ze to neni slabost ale ubohost. Je to jako kdyz ste jako mali staveli babovky a neslo vam to, tak ste slozili ruce do klina a zacli se vztekat ze to nejde. Ted kdyz uz ste velci, tak logicky vite ze existuje reseni, a kdyz to nedela problem miliarde jinych lidi tak vy se to proste naucit musite. Kdyz sem zacinal hulit a citil sem poprve ty divne stavy, taky semse trochu bal protoze sem tehdy v 15cti vedel ze drogy sou spatne a lidi na ne umiraj. Kdyz sem mel schízoval protose sem mel pocit jako bych se pomocil, duneni v hlave, atd. jeden kamos mi rekl uzitecnou vec: "Nesmíš to koumat." A je to presne o tom... Dokonce psychologie je cela o tom. Kdyz se na nejaky problem moc zamerite, premyslite nad tim, a prejdete do faze kdy se nebojite samotneho problemu ale jen jeho hrozby tak vas to sezere a nevede to nikam. Samy sebe nechavate hnit. A je to o sebevedomi kdo si rekne: kurva, kdo jinej mi v hlave udela poradek nez ja. Zadne prasky bych nebral, obcas si zahulim a vzdycky kdyz sem mel jen trochu pomysleni ze bych zacal panikarit, zavolal sem svemu andelovi.. obrazne receno. Proste sem to prestal koumat, prestal nad tim premyslet, zameril sem se na neco jineho co se delo kolem me a ani nevite a je to pryc.
Kdyz nad tim zpetne premyslim, myslim ze ten stav co sem zazil mi psychicky neco dal. Ukazal mi co je mozne udelat fyzicky s telem jen tak pomoci mozku, sugesce, a trochy trávy. A to sem jeste nezkusil halucinogeny, hehe
Achjo, kdyz to ted po sobe ctu, uvedomuju si jaka je to ubohost psat do diskuze kde pisou vsichni slabosi o svych psychickych problemech. tyvole mely bysme se sebrat lidi
Přidat nový komentář