Vážení přátelé,
všichni jsme se stali blázny, někdo více někdo méně, a vždy jsme se jimi stali my, my jsme žili špatně náš život, nikdo jiný nás neonemocněl, samý stres, honičky a pocit, že nám se nemůže nic stát.
Máme tedy dvě možnosti, buď trpět tím, že jsme své zdraví rozbili nebo se pokusit jej spravit. Pokud se však dostaneme do fáze CFS nebo DS (depresivní syndrom) středně těžké či těžké, jiné řešení než pomocí chemie už většinou nemáme, tím spíš, že stále žijeme ve stejným podmínkách plných stresů, kterými jsme se skolili.
Takže nezkuhrejme nad tím, že maj léky vedlejšáky! Mají je! Občas jsou velmi nepříjemné! Ale to jsme si měli rozmyslet dříve, než jsme se do stavu depresí či únav dostali.
Ovšem do hlavy nikdo nikomu nevidí. Každý má problém v nějaké jiné části mozku a každého skolil jiný problém, každý máme jiné geny, žijeme v jiném prostředí, jsme jiní. V současné době existuje mnoho druhů léků a každý má jiný způsob účinku. Tudíž na každého působí jiný lék, na každého působí každý lék jinak. Proto se nestrachujte, když někdo je z něj vyděšený, druhému může naopak velmi pomoci. A hlavně už vůbec nečekejte, že za to, že jste dosud žili špatně (a proto onemocněli) budete pomocí nějaké chemie jako v ráji. Vždy je těžší z propasti vylézt než do ní spadnout!
Závěr tedy jest:
Každé antidepresivum účinkuje na každého trochu jinak, případně vůbec; jeden se vyléčí za pár měsíců, druhý bude brát léky celý život, někdo nemá žádné vedlejší účinky, u jiného jsou mnohem horší než původní nemoc. Ostatně, když si ulomíte nohu, také už nemusíte nikdy chodit.
Beru antidepresiva 16 let, vyzkoušel jsem všechny dostupné včetně mnoha kombinací. Jsem tzv. rezistentní na léky. Pokud některý lék působil dobře, byly vedlejší účinky tak nesnesitelné, že musel být vysazen. Nyní beru Venlafaxin, ale například Efectin (stejný lék jiného výrobce) jsem nesnesl. Ternto lék beru již rok. První půlrok byl šílený, stále jsem se pokoušel zvyšovat dávky a zase musel snižovat. Až dávky 375 a 450 mg po půl roce pomalého zvyšování (vždy nejdříve po 14 dnech) pomohly. Nyní nemám těžké těžké deprese, jen občas lehké, asi takové při kterých tady někteří berou směšné dávky 150 mg a myslí si, že to nevydrží. Bohužel se po dalších 2 měsících opět vrátily těžké únavy, mnohdy spím celé dni, ale jsem šťastný, že mohu už trochu žít, dokonce mám i kamarádku, i když po Venlafaxinu budete téměř jistě impotentní.
Přeji Vám hodně síly k překonání potíží a nalezení správné berle - léku. A nezapomeňte - lék je tu jen proto, aby vám dal vůli začít se uzdravovat sami. Nikdo Vás totiž z depresí nevyléčí (jen může léky pomoci), vyléčit se vždy musíte sami!
God luck!
Přidat nový komentář