Ahoj všem,
beru rivotril už asi 8 let a jsem schopen normálně fungovat jen s ním. Několikrát jsem se ho pokoušel pomalu vysazovat, ale nakonec to skončilo vždy tím, že jsem se vrátil k doporučeným dávkám (0,5 mg - 0,5 mg - 1 mg), takže nezvyšuju, a aspoň tohle pokládám za pozitivní. Proč mi ho předepsali na psychiatrii nemusím psát, to bych opakoval jen to, co tu už ostatní napsali víckrát. Užívám dlouhodobě taky lék proti depresím a úzkosti - Argofan (venlafaxin).
Psychiatr mi později doporučoval pomalé snižování rivotrilu kvůli možné závislosti, proto jsem se o to snažil. Dnes se o to nesnažím vůbec, ze zásadního důvodu: prostě můj organismus ho potřebuje ke stabilitě nervového systému. K tomu závěru totiž dospěl hlavně můj internista, když u mně zaznamenal srdeční arytmie, zvýšení TK, žaludeční neurozu a celkově obrovskou nervozitu právě v obdobích, kdy jsem ho snižoval.
Jeho názor je jednoznačný: určitá skupina pacientů s nevyrovnanou vegetativní nervovou soustavou potřebuje rivotril (klonazepam) k udržení stability celého organismu. Na moje obavy o závislosti se celkem pousmál a řekl, že ten pacient, který ho skutečně potřebuje a kterému tento lék pomáhá a bere ho v doporučených dávkách, na něm klidně "závislý" být může. Dokud se dodržuje rozumné dávkování, tak je to celkem OK, když je tendence ke zvyšování, tak by každý měl zapnout vlastní brzdy a vůli, případně vyhledat pomoc psychloga.
Přece statisíce pacientů je "závislých" na lécích na snižování krevního tlaku, nebo na správnou činnost srdce, či jiných orgánů v těle a nikoho nenapadne je přestat brát. Nakonec pacienti, kteří rivotil užívají kvůli epilepsii, ho berou celý život, a to ještě ve vyššších dávkách než ty pro psychiatrické pacienty. A bylo by docela riskantní, aby takový pacient s epilepsií rivotril přestal brát. Podobně to platí pro funkci rivotrilu na udržení stability a odstranění dysfunkcí vegetativní nervové soustavy, protože ta vlastně řídí další orgány v našem těle, tedy nejen nějaký třes rukou nebo fobie, či jiné psychické projevy, ale také řídí činnost srdečního svalu, žaludku atd.
Po konzultaci s psychiatrem můj internista jednozančně rozhodl - brát tyto dávky dál, ale nezvyšovat, chodit na kontroly ( laboratoř atd.) Negativní vliv rivotrilu (klonazepamu) na lidský organismus zatím žádná vědecká studie neprokázala, spíše jde vždycky o určitou prevenci zabránit závislosti, pokud jeho indikace není nutná a když někdo ho jen feťácky sjíždí, to je pak situace úplně jiná. Proto si myslím, že ten, kdo ho potřebuje, se nemusí ani nijak obávat nějakých výrazně negativních účinků ani po dlouholetém užívání rivotrilu či neurolu. Jen to chce určitou disciplínu a dávky prostě nezvyšovat. Nakonec i tyto informace vyměněné mezi mnou psychiatrem a internistou mě natolik uklidnily, že nepropadám nějakým panikám, že jsem tzv. závislý na rivotrilu.( O nějakém detoxu ani neuvažuju!) Určitě by byla horší závislost na alkoholu nebo tvrdých drogách.
Kdo si chcete vyměnit názory nebo se poradit a dovědět víc (mám léta zkušeností jak s různými léky tak psychiatry), a protože sem nechci psát nějak dlouze, můžete mi napsat na mail : [email protected]
Přidat nový komentář