Průjmem nazýváme příliš časté vyměšování nezvykle řídké stolice. S určitou mírou nepřesnosti můžeme za průjem označit 3 a více neformovaných až vodnatě řídkých stolic za den.
Jaké jsou příčiny průjmu?
Z praktického hlediska je důležité rozlišit akutní a chronický průjem. Akutní průjem vzniká náhle, nezřídka je to záležitost jednoho dne, většinou trvá několik dnů. Trvá-li několik týdnů znamená to již přechod do chronického průjmu. Časové hranice však nejsou nikterak pevně vymezeny.
Nejčastější příčinou akutního průjmu jsou nejrůznější infekce. Mikrobem, který jej vyvolal může být salmonela, shigela, některý patogenní kmen Escherichie coli (jejich neškodné kmeny se vyskytují ve střevě normálně), yersinie nebo Campylobacter jejuni. Má-li průjem několik členů rodiny najednou, je velmi pravděpodobné, že jej vyvolaly viry (rotaviry, echoviry a jiné).
Druhou nejčastější příčinou je zátěž nevhodnou stravou. I zcela nezávadné potraviny mohou být příčinou průjmu. Jde o stravu nezvyklou nebo nezvykle upravenou nebo také o její nadměrné množství. Jsou značné individuální rozdílnosti ve vnímání těchto vlivů. Průjmy vyvolané potravinami nemají hromadný výskyt a postihnou většinou jen jednotlivce. Léky nejrůznějšího druhu jsou poměrně často příčinou průjmu (např. antibiotika, přípra
vky železa).
Chronický nebo-li dlouhodobý průjem může mít velmi rozdílné příčiny. Příčinou může být onemocnění tenkého či tlustého střeva, různé nemoci slinivky břišní, jater a žlučníku. Důvodem průjmu mohou být však i nemoci orgánů mimo trávicí trakt. Příkladem je průjem při zvýšené funkci štítné žlázy, nemocech ledvin. Průjem doprovází také otravy rtutí či železem.
Přidat nový komentář