Shazování a nabírání kilogramů je nekonečný příběh starý jak lidstvo samo. Pereme se s nadváhou pomocí silné vůle, úpravou životního stylu, podpůrných prostředků, cvičení, hladovkou… Překážek na cestě k úspěchu je ale celá řada, tou asi největší jsou noční chutě. Právě ty jste nejčastěji zmiňovali ve svých příspěvcích do naší soutěže na téma Jak hubneme. Přečtěte si, jak jste se s nimi vypořádali.
Ola: Kousek masíčka, to je odměna!
Je mi přes 40 let a vyzkoušela jsem už nemálo "zaručeně účinných" diet. Poslední mě stála hodně peněz, rozbouřené hemeroidy, nechuť (už asi navždy) ke sladkým koktejlům a především málo shozených kil. Ze začátku to docela šlo, ale pořád jen sladké??? Ne ne ne, to pro mě není. Pohybu mám opravdu hodně, ale současně taky hodně chutí na slané mastné dobroty. Jen se nad tím zamyslím a už bych si šla pro kousek uheráku:-) Kdybych to teď udělala, byl by to asi jen malý hřích, ale mě většinou tyto chutě přepadají večer. Sklenička vína a kousek masíčka, to je odměna za celý uběhaný den. A tak kynu. Sice pomalu, ale asi 2-3kg za rok, a to je zlé. Uvidíme, co se mnou udělá spirulina, třeba budeme kámošky. Zdravím všechny stejně (ne)šťastné!
Čtěte příběh Markéty v další kapitole.
Přidat nový komentář