Plicní hypertenze bere dech i život

Jako plicní hypertenzi označují lékaři stav, kdy je v plicním oběhu vysoký krevní tlak. Světová zdravotnická organizace dělí plicní hypertenzi do 5 základních skupin. V posledních letech se zájem soustředí především na skupinu 1. - plicní arteriální hypertenzi a skupinu 4. - chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi, která je důsledkem opakovaných, tzv. sukcesivních plicních embolií. Příčinou zájmu o problematiku plicní hypertenze je zejména nebývalý pokrok v oblasti farmakoterapie arteriální hypertenzi a možnost operačního léčení opakovaných plicních embolií.

Diagnostika plicní hypertenze

Relativně nespecifické příznaky PAH jsou důvodem mnoha diagnostických omylů. Tyto příznaky bývají často chybně a dlouho přisuzovány běžným plicním nebo srdečním chorobám. Zvyšování povědomí o chorobě mezi lékaři, ale i laiky, může významně zkrátit stále neúměrně dlouhou dobu nutnou ke stanovení správné diagnózy.  

Při diagnostice plicní hypertenze lékaři využívají řadu vyšetřovacích metod, které nejen potvrdí či vyloučí samotnou chorobu, ale odhalí i faktory, které k ní mohou přispívat. Posuzují také, jak funguje srdce a plíce pacienta. Lékaře zajímají výsledky několika vyšetření:

• EKG posoudí zatížení srdce při plicní hypertenzi.
• Vyšetření krve pomůže určit, jak dobře je okysličena a může odhalit některé faktory, které mohou přispívat ke vzniku plicní hypertenze.
• Rentgenové vyšetření srdce a plic zhodnotí velikost srdce a plicních cév při plicní hypertenzi.
• Plicní scintigrafie zobrazí, jak jsou plíce zásobeny krví.
• CT, případně HRCT hrudníku (tzv. vyšetření v tunelu) upřesní obraz, který lékaři získali při rentgenovém vyšetření srdce a plic.
• Echokardiografie (ultrazvuk srdce) je jedno z nejdůležitějších vyšetření, při kterém lze odhalit přítomnost a také odhadnout závažnost plicní hypertenze. Vyšetření se provádí sondou přes hrudník a případně sondou zavedenou do jícnu, podobně jako při vyšetření žaludku gastroskopem.
• Spirometrie zhodnotí proudění vzduchu v plících.
• Srdeční katetrizace slouží k přesnému měření krevního tlaku a průtoku krve v plících. Při tomto vyšetření také lékaři testují léky, na které plicní hypertenze v konkrétním případě reaguje. Vyšetření se provádí dlouhými dutými ohebnými trubičkami, které se zavádějí z cév v třísle do srdce a plic. Vyšetření je prakticky nebolestivé. Místo vpichu v třísle se umrtví. Po vyšetření je však zapotřebí několik hodin ležet na zádech, aby se vpichy v cévách v třísle dobře uzavřely.

Protože plicní hypertenze je onemocnění relativně vzácné, ale také velmi závažné, soustřeďuje se péče o pacienty s touto chorobou po celém světě do specializovaných center, aby zdravotníci v těchto centrech měli maximum zkušeností s diagnostikou i léčbou. Pro Českou republiku je tímto centrem II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.