Pálení žáhy vzniká v důsledku tzv. gastroesofageálního refluxu neboli refluxní choroby jícnu.
U lékaře
K lékaři Vás přivedou nejčastěji dlouhodobé problémy s pálením žáhy. Mnoho z Vás jistě nejdříve vyzkouší reklamou propagované volně dostupné preparáty. S návštěvou lékaře byste však neměli příliš otálet. Dlouhodobé dráždění sliznice jícnu může způsobit i vážné poškození jícnu.
Lékař se Vás nejdříve zeptá na přesný a podrobný průběh potíží. Jak obtíže začaly, jak dlouho trvají, co je způsobuje, zmírňují se nebo spíše narůstají?
Podle intenzity a délky trvání obtíží Vás lékař při první návštěvě asi nejprve poučí o základních režimových opatřeních (viz Co ovlivníte). Předepíše Vám léky a poučí Vás o specializovaném endoskopickém a retgenovém vyšetření (viz níže).
Léky používané k léčbě refluxní choroby jícnu zasahují do celého problému na několika úrovních. Jedna skupina léků snižuje kyselost žaludečního obsahu. Jsou to tzv. antacida a využívají reakce kyseliny a zásady. Příkladem léků z této skupiny je např. Anacid podávány mezi jednotlivými jídly ve formě suspenze dávkované v malých sáčcích.
Další skupiny léků potlačují tvorbu žaludeční kyseliny. Jsou to blokátory H2 receptorů a blokátory protonové pumpy. Z první skupiny je známý ranitidin a famotidin (preparáty Ranisan, Famosan), z druhé skupiny omeprazol (preparát Helicid). Zvláště poslední jmenovaná skupina velmi silně a účinně snižuje obtíže a může napomoci i úplnému uzdravení.
Další významnou skupinou jsou tzv. prokinetika, např. cisaprid (preparát Prepulsid). Tyto léky podporují pohyblivost trávicího traktu ve správném směru. Usměrňují tak i posun stravy a omezují tak návrat žaludečního obsahu do jícnu.
Pokud obtíže trvají nebo jsou již od začátku velmi výrazné, může Vám lékař doporučit specializované endoskopické a rentgenové vyšetření. Rentgenové vyšetření se provádí při polykání speciální kontrastní látky, např. báriové kaše. Je to kaše připomínající sádru. Pro lepší přijatelnost se k ní přidávají nejrůznější ovocné příchutě. Vyšetření je bezbolestné a má zhodnotit jednotlivé fáze Vašeho polykacího reflexu a dostatečnost dolního jícnového uzávěru.
Endoskopické vyšetření se nazývá gastroskopie. Jeho význam v posouzení závažnosti a komplikací refluxní choroby je nenahraditelný, čímž je jistě vykoupena jeho jistá nepříjemnost. Pokud je Vám doporučeno gastroskopické vyšetření, připravte se na lehce nepříjemné polykání dlouhého kabelu. Jedině tak je však možné pečlivě prohlednout Váš jícen a žaludek a posoudit dostatečnost dolního jícnového uzávěru.
Kabel gastroskopu je opatřen kamerou a světelným zdrojem. Je možné jím zavést i tenké nástroje, pomocí nichž Vám lékař při vyšetření odebere nepatrné vzorky jícnové nebo žaludeční sliznice. Tento odběr je nebolestivý. Samotné zavedení gastroskopu se provádí po lokálním znecitlivění, čímž se nepříjemnost vyšetření podstatně zmenší.
Pokud obtíže trvají i při dlouhodobém podávání léků a úpravě životního stylu nebo se dokonce zesilují, bývá namístě zvážení chirurgického výkonu.
Principem chirurgické léčby refluxní choroby je zpravidla vytvoření manžety kolem dolního jícnu, která zabraňuje pronikání šťáv ze žaludku do jícnu a tím zabraňuje dalšímu dráždění sliznice. Manžeta se vytváří z horní části žaludku přiléhající k jícnu. Ta se přiloží kolem břišního konce jícnu a připevní stehy. Manžeta pak tvoří jakýsi ventil, nahrazující nedostatečnou funkci uzávěrového mechanismu.
Operace se provádí na většině pracovišť laparoskopicky. Principem je ošetření pomocí dlouhých tenkých nástrojů zaváděných z drobných vpichů do břišní dutiny. Celý výkon sleduje operatér na televizní obrazovce a nevyžaduje proto velkou operační ránu. Výhodou tohoto přístupu je zmenšení pooperačních bolestí a brzký návrat z nemocnice domů.
Přidat nový komentář