Obrna vlastně není nemoc jako taková, jedná se o jeden z mnoha neurologických příznaků. Postižena bývá volní hybnost, tzn. člověk nemůže provést pohyb, který by chtěl.
Z jakých neurologických nemocí mohu dostat obrnu a jakou?
Příčin obrn je velmi mnoho. Starší lidé mohou být stiženi cévní mozkovou příhodou (mrtvicí). Je to buď nedokrvení určité části mozku nebo naopak krvácení do mozku. Pokud vznikne v oblasti, kde vzniká pohyb, potom bývá ochrnuta polovina těla na druhé straně. K takovému postižení dochází velmi rychle. Buď zcela náhle anebo během hodin. Může se upravit, pokud je porucha přechodná a nebo může člověk zůstat trvale postižen.
Zánětlivé příčiny mohou postihnout jak mozek, tak míchu i nervy. Důsledkem může být celá řada obrn. Například při zánětu mozku může být postižena polovina těla. Porucha může být i v oblasti obličeje (ochrnutí lícního nervu). Zánětlivá příčina bývá provázena dalšími příznaky, často teplotou, i když to není pravidlo. U některých zánětů nervů teploty nebývají. Roztroušená sklerosa je taktéž zvláštní druh zánětu, který může vést k ochrnutí nebo neobratnosti končetiny.
Mezi další příčiny řadíme nádorová onemocnění. Ty mohou postihnout mozek. Pokud jej postihnou v místech, kde se přenáší impuls pro hybnost, pak obvykle bývá ochrnuta polovina těla. Porucha vzniká pozvolna během týdnů a měsíců. Nádory mozku nebo mozkomíšních plen mohou být původem z nervové tkáně anebo může dojít ke vzniku ložiska z jiné tkáně, například rozsevem nádoru plic či ledviny. Jiné mozkové nádory mohou způsobit třeba závratě, útlum psychiky, epileptické záchvaty, často je provází bolesti hlavy. Nádory mohou vzniknout i v oblasti míchy. To je však poměrně vzácné, projeví se poruchou citlivosti a obratnosti na dolních, nebo všech končetinách.
Existují vzácné obrny, které se vyvíjí postupně v průběhu života a jsou dědičné. Dětská mozková obrna vzniká poškozením mozku při porodu, kde dojde ke zhmoždění a nedokrevnosti části mozku. Výsledkem bývá obvykle porucha chůze, zpomalený vývoj.
K obrnám mohou vést samozřejmě i úrazy mozku, míchy či nervů. Poměrně časté jsou též obrny některých nervů. Například se ráno vzbudíte a nejste schopni zvednout ruku v zápěstí, přesedíte si nohu o ohně a pak zakopáváte. V prvním případě se jedná o otlakové poškození vřetenního nervu, ve druhém případě o poškození lýtkového nervu. Tyto obrny postihnou jen některé svaly na jedné končetině, takže se vlastně nedá hovořit ani o monoparéze. Častá je obrna lícního nervu, vzniká po prochlazení obličeje (např. otevřené okno v autě). Projeví se poklesem ústního koutku, nemožností dovřít oko a zapískat, někdy může být důvodem i zánětlivé poškození. Upravuje se po lécích a rehabilitaci několik týdnů.
Přidat nový komentář