Obrna vlastně není nemoc jako taková, jedná se o jeden z mnoha neurologických příznaků. Postižena bývá volní hybnost, tzn. člověk nemůže provést pohyb, který by chtěl.
Jak taková obrna vznikne?
Obrna vlastně není nemoc jako taková, jedná se o jeden z mnoha neurologických příznaků. Postižena bývá volní hybnost, tzn. člověk nemůže provést pohyb, který by chtěl. V mozku každého z nás jsou buňky, které vysílají elektrický impuls k provedení pohybu. Jsou umístěny na povrchu mozku v zadní části čelního laloku a její výběžky sbíhají mozkem dolů až do oblasti míchy, kde se v horní části, tedy na rozhraní míchy a mozku kříží a přebíhají na druhou stranu.
Následkem toho vzniká situace, že při postižení levé části mozku jsou postiženy končetiny vpravo a naopak. Tyto vlákna pokračují míchou dále do určené oblasti, takže vlákna pro horní končetinu končí v oblasti krční míchy, vlákna pro dolní končetiny v oblasti míchy bederní. Tam předávají vzruch na 2. nervovou buňku, která se nazývá „periferní“ . Ta vysílá své vlákno, které vystupuje míšním kořenem z oblasti páteře. Vlastní nerv pak svůj vzruch předává na svalové vlákno a to se následkem toho stahuje. Výsledným efektem je pohyb.
Takže souhrnně. Impuls (třeba z jiné části mozku), který podráždí k pohybu nervové buňky v mozku, se elektricky šíří po vláknech až do příslušné oblasti míchy, kde tento impuls předá buňce další, která ho dovede až ke svalu.
Jak a kde tedy vzniká porucha? Porucha může vzniknout v kterékoliv části tohoto řetězce důsledkem různých nemocí nebo procesů, které je postihují. Jaké typy obrny mohou tedy vzniknout? Jednak obrna centrální, což znamená, že postižena je buňka, nebo vlákno v oblasti mozku. Výsledkem je pak ochrnutí končetin na druhé straně těla. Dále obrna periferní, což značí , že je postižena buď druhá nervová buňka v míše nebo její vlákno.
Centrální obrna obvykle postihne polovinu těla v případě, že je postižen mozek, obě dolní končetiny nebo všechny 4 končetiny, je-li porušena mícha. Periferní paréza obrna postihne buď jen jednu končetinu, nebo pokud je postiženo více nervů, obě dolní končetiny .
Obrna končetin na jedné straně těla se nazývá hemiparéza, je-li částečná, hemiplegie, je-li úplná. Pokud jsou postiženy obě dolní končetiny, nazývá se stav paraparézou nebo paraplegií při úplném ochrnutí dolních končetin. Centrální a periferní obrny se dále liší. U periferní dochází někdy k úbytku svalů, končetiny jsou chabé, „hadrovité“. U centrální parézy bývají končetiny po určité době spíše tuhé, stažené a k úbytku svalů tam nedochází nebo jen velmi málo. Existují i obrny v oblasti hlavy. Tam se jedná o ochrnutí lícního nervu, kdy nemůžete hýbat polovinou obličeje, nemůžete pískat a dovřít oko na jedné straně. Dále vznikají obrny polykání a poruchy řeči a konečně obrny, které postihují pohyby očí.
Přidat nový komentář