Bludná ledvina, neboli "ren migrans", je charakterizována poruchou fixace ledviny v její ideální poloze. Ve stoji, či obecně jakékoli vertikální pozici pacienta, pak dochází k jejímu pohybu ve směru gravitace - tedy ledvina míří směrem do pánve...
U zdravého člověka jsou ledviny dvě, jsou uloženy v bederní oblasti, svým tvarem připomínají fazole o velikosti 12 × 6 × 3 cm a hmotnosti 150 g a skládají se z kůry a dřeně, která je tvořena 8–18 pyramidami.
Jak ledviny fungují?
Funkční jednotkou ledviny je nefron a v každé je jich 1 000 000–1 200 000. Každý nefron má dvě části – glomerulus a tubulus. V glomerulech se krev profiltruje a vzniká filtrát, který obsahuje vodu, ionty, močovinu, kreatinin, glukózu, aminokyseliny a jiné látky. Ve zdravých ledvinách se ho vytvoří za den 173 litrů a je dále v tubulech zpracováván. Znamená to, že buď vrací se zpět do organizmu důležité látky (ionty, voda, glukóza, aminokyselin aj.) anebo se vyloučí ty látky, kterých se organismus potřebuje zbavit (např. močoviny, aj.). Výsledkem této činnosti je vznik 1–2 l moči. Do organismu se tedy vrátí 99 % filtrátu. Tubulární buňky fungují jako »kontrola« a udržují stálost vnitřního prostředí.
V samotných ledvinách se tvoří i důležité látky např.erytropoetin, který řídí produkci červených krvinek (erytrocytů) v kostní dřeni nebo renin, který ovlivňuje výši krevního tlaku, vzniká v nich i účinná forma vitaminu D. V ledvinách jsou také receptory pro hormony, které řídí hospodaření s vodou a minerály.
Pokud ledviny v důsledku některé z nemocí nemohou zcela vykonávat tuto funkci, hromadí se v krví močovina, kreatinin, kyselina močová a další látky. Dochází k minerálnímu rozvratu a kyselé reakci krve. Tento stav nazýváme selháním ledvin.
