K nádorovému zvrhnutí může dojít vlivem nejrůznějších faktorů, řada z nich je ve fázi zkoumání a zdaleka ne všechny jsou objasněny.
Jaké jsou vedlejší účinky protinádorové léčby?
Každá protinádorová léčba sebou vedle žádoucího odstranění nebo zničení nádorových buněk nese také riziko postižení buněk zdravých, které bývá provázeno nepříjemnými tzv. „vedlejšími“ účinky léčby. Četnost a intenzita vedlejších účinku je velmi individuální – závisí na způsobu zvolené léčby a na člověku, který léčbu podstupuje. Lékař se při léčbě snaží výskyt nežádoucích účinků minimalizovat a má k dispozici prostředky, kterými může účinně pomoci v případě, že se vedlejší účinky léčby objeví. Proto je zapotřebí lékaře zavčas o případných potížích v průběhu léčby informovat.
Chirurgie po samotném odstranění žaludku jsou aktivity nemocného limitovány v zájmu dobrého hojení operační rány. V prvních pooperačních dnech je výživa aplikována formou nitrožilních infuzí, v následujících dnech je možné v souladu s doporučením ošetřujícího lékaře postupně přecházet na stravu formou tekutin, mixované stravy a v případě zdárného průběhu na stravu tužší. Někteří lidé mohou mít po úplném odstranění žaludku problémy s trávením, v takovém případě je nutné upravit jídelníček po dohodě s lékařem a dietním specialistou.
Chemoterapie - vedlejší účinky chemoterapie se liší podle druhu podávaného cytostatika. Obecně platí, že protinádorová cytostatika ničí kromě vlastních nádorových buněk také zdravé buňky, které se rychle obnovují (tj. krvinky, povrchové buňky v dutině ústní, žaludku, tenkém nebo tlustém střevě, vlasové buňky apod.). Proto mezi vedlejší účinky chemoterapie patří únava, větší náchylnost k infekcím nebo poruchy krevního srážení, dále ztráta chuti k jídlu, nevolnost a zvracení, vypadávání vlasů, záněty v dutině ústní nebo průjmy. Podrobněji informuje o nežádoucích účincích chemoterapie v každém konkrétním případě ošetřující lékař včetně možností prevence a léčby těchto nepříjemných projevů.
Radioterapie – výskyt nežádoucích účinků záleží na ozařovaném poli a zvolené metodě. Nejčastější je postižení kůže nebo sliznic v ozařované oblasti, mohou se vyskytnout také nevolnost, zvracení, průjem. Po poradě s lékařem je možné pečlivým ošetřováním příznaky mírnit, ale důležité je nedělat nic bez vědomí ošetřujícího personálu (např. natírání postižené kůže různými mastmi…). V průběhu ozařování může nemocný pociťovat větší únavu.
Přidat nový komentář