Varlata jsou
mužské pohlavní orgány a dělí se na vnější, ke kterým patří penis a šourek (skrotum) a vnitřní, které tvoří varlata (testes), nadvarlata, chámovody, semenné váčky a předstojná žláza (prostata).
Jak se stanoví diagnóza nádoru varlete?
Nádorem postižené varle je zpravidla zvětšené a tuhé a bývá zjistitelné i pohmatem. Základním vyšetřením je ultrasonografické (ultrazvukové, UTZ) vyšetření varlete, které pomůže rozlišit nádor od nenádorových příčin zvětšení varlete a šourku jako je cysta, kýla, zánět, hydrokéla (zmnožení tekutiny v obalech varlete). Toto vyšetření je zcela nebolestivé.
Vznikne-li podezření na nádor varlete, je nutno operačně odstranit celé varle i s jeho obaly a celým semenným provazcem. Tato operace se nazývá radikální inguinální orchiektomie. Druhé, zdravé varle se neodstraňuje. Odstraněné varle je podrobeno histologickému vyšetření patologem, který určí tzv. histologický typ nádoru. Nejčastější typ je seminom (asi v 40-50 %), ostatní jsou neseminomy (teratom, embryonální karcinom, choriokarcinom, nádor ze žloutkového váčku, smíšené nádory). Toto rozdělení má zásadní vliv na volbu léčebného plánu.
Dále je nutné zjistit rozsah onemocnění, tedy je-li nádorem postiženo jen varle nebo jsou nádorem postiženy nitrobřišní či nitrohrudní uzliny případně orgány. K tomu slouží CT (počítačová tomografie) vyšetření břicha a pánve, RTG (rentgenové) či CT vyšetření plic, případně další vyšetření.
Ke standardnímu vyšetření patří i podrobné laboratorní vyšetření krve a stanovení tzv. nádorových markerů AFP (alfa fetoprotein) , hCG (lidský choriogonadotropin) či jiných. Tyto nádorové markery jsou citlivým ukazatelem aktivity nádorového onemocnění, proto jsou pravidelně sledovány během celé léčby pacienta i při sledování po ukončení léčby.
Přidat nový komentář