Ročně u nás onemocní asi čtyři sta lidí mnohočetným myelomem, nádorovým onemocněním krevních buněk.
Jak se myelom léčí?
Myelomové buňky jsou citlivé na léčbu. Ta je však dlouhodobá a má řadu nepříjemných vedlejších účinků. K úspěchu je nutná dobrá a trvalá spolupráce pacienta a lékaře. Léčba má dvě souběžné linie:
1. Léčba snižující počet myelomových buněk
odstraňuje příznaky nemoci. S klesajícím množstvím myelomových buněk se zmenšuje odbourávání kosti, obnovuje se novotvorba kosti a tím se zmírňují bolesti. Zlepšuje se i tvorba krvinek a schopnost organizmu bránit se infekcím. Pro redukci množství nádorových buněk se používají rozličné postupy.
Při chemoterapii se používají léky, které ničí nádorové buňky (cytostatika). Zároveň však poškozují i některé normální buňky, které se rychle množí (např. krvinky, střevní buňky). Běžným nežádoucím účinkem chemoterapie je pokles počtu bílých krvinek a krevních destiček, nevolnost až zvracení, únavnost, slabost, padání vlasů a některé další. Řadě vedlejších účinků můžeme zabránit nebo je vhodnou léčbou snížit nebo zcela odstranit.
Další možností je transplantace kostní dřeně. U některých nemocných se podává po léčbě velmi vysokými dávkami cytostatik, které sice zničí naráz převážnou většinu myelomových buněk, ale i ostatních krvetvorných buněk. Proto se pacientovi musí nejdříve odebrat dostatečné množství zárodečných krvetvorných buněk, které se po podání cytostatik dodají do těla zpět formou transfuze.
Radioterapie ničí nádorové buňky podobně jako chemoterapie, používá se jako její doplnění. Obvykle se zaměřuje na malé ozařovací pole, ve kterém jsou zlikvidovány myelomové buňky, aniž by radioterapie poškodila celý organizmus. Výrazně snižuje kostní bolesti.
2. Podpůrná léčba
nezmenšuje množství myelomových buněk, ale odstraňuje potíže, které nemoc způsobuje. Důležité jsou léky odstraňující bolest (analgetika). Bolest snižuje chuť k jídlu, oslabuje celé tělo, a proto ji je nutno co nejdříve odstranit. Není dobré snažit se ji přemáhat a vyhýbat se lékům! Na silné bolesti jsou podávána i velmi účinná analgetika podobná morfinu.
Cílem podpůrné léčby je i zpevnění kostí. Velmi účinné jsou bisfosfonáty a hormon kalcitonin. Velmi důležitá je rehabilitace, jakékoliv znehybnění nemocného je velikým rizikem zhoršení kostních příznaků nemoci.
Je také třeba předejít infekčním komplikacím. Pacienti se musí vyhýbat se zdrojům infekce. Při vzniklé infekci se podávají antibiotika dříve a silnější než u jinak zdravých lidí, často se kombinuje více ATB, používají se i léky proti plísňovým zánětům a virovým infekcím, ve zvláštních případech i infúze protilátek od dárců krve. V rámci prevence poškození ledvin lze provádět plazmaferézu, což je obdoba dialýzy, při které je z krve odstraňován škodlivý paraprotein.
Přidat nový komentář