Počet lidí sužovaných bolestmi zad se stále zvyšuje. Jedná se o vůbec nejčastější příčinu pracovní neschopnosti. Také Vás bolí záda? Stoupá i výskyt bolesti zad u dětí.
Nejúčinější zbraň
Těžko můžeme posoudit, která zbraň měla pro lidstvo v celé jeho historii největší význam. Jedním z kandidátů by byl určitě penicilin, objevený roku 1928. Když mladý anglický mikrobiolog Alexandr Fleming zjistil, že houba rodu Penicillium vytváří látku zabíjející bakterie, dal lékařům do rukou dosud nejúčinnější zbraň proti bakteriálním infekcím, včetně obávaného zápalu plic. Po právu za tento objev dostal v roce 1945 Nobelovu cenu. Sir Fleming odstartoval éru antibiotik, bez kterých si dnešní medicínu vůbec nedokážeme představit. Byl jedním z mála vědců, kteří vymysleli zbraň co nezabíjí, ale naopak vrací lidem život. Dnes nám diagnóza zápal plic už hrůzu nenahání, ale v době, kde ještě antibiotika známa nebyla , nás toto smrtelné onemocnění připravilo o mnohé velikány. Jmenujme alespoň Karla Hynka Máchu nebo Karla Čapka.
Počet lidí sužovaných bolestmi zad se stále zvyšuje. Odhaduje se, že aspoň jednou za život trpí problémy s páteří nejméně 80% lidí.Ještě výhružnější je procento popisující výskyt bolestí zad u dětí - 75%. Bolesti zad se vyskytují dokonce ještě častěji než bolesti hlavy.
Bolest zad může být náhlá (akutní) nebo dlouhodobá (chronická). Jako akutní jsou označovány všechny případy, kdy průběh bolestí nepřesáhne dobu třech měsíců. O chronické bolesti zad se mluví tehdy, trvá-li déle než tři měsíce, nebo vyskytne-li se akutní bolest nejméně dvakrát za rok. Zdravotní i sociální význam bolestí zad je obrovský a stále se zvětšuje. Důkazem je již jen skutečnost, že jsou vůbec nejčastější příčinou pracovní neschopnosti.
Přidat nový komentář