Žlučníkové kameny

U lékaře

Při návštěvě lékaře pro akutní obtíže nečekejte, že Vám ihned podá injekci proti bolesti. Ani by to neměl udělat. Mohl by si tak totiž zastřít některé příznaky, vyhodnotit chybně Váš zdravotní stav a následně udělat mylný diagnostický závěr. V případě akutní a rychle postupující náhlé břišní příhody by důsledky takové chyby mohly být pro Vás tragické.

Počítejte s lékařovými dotazy na okolnosti a charakter obtíží, klinickým vyšetřením břicha poslechem, poklepem, pohmatem a také vyšetření konečníku prstem. Vyšetření konečníku musí udělat každý lékař vyšetřující bolesti břicha a jeho neprovedení je vážnou chybou. Vyšetření není zase tak nepříjemné jak si představujete a hlavně může odhalit onemocnění, které pohmatem přes břišní stěnu odhalit nelze.

Očekávat můžete rentgenové vyšetření břicha (prostý předozadní snímek vestoje). Vhodné je akutní ultrazvukové vyšetření žlučníku pokud je dostupné. Poté mohou následovat odběry krve a moči a až poté můžete teprve dostat lék na utišení bolesti.

Pokud navštívíte lékaře v bezpříznakovém období, očekávejte stejné klinické vyšetření břicha jako u akutních potíží (viz výše) včetně rozboru krve a moči. Zásadní pro diagnostiku žlučníkových kamenů je ale ultrazvukové vyšetření. Toto vyšetření je jedno z nejlépe dostupných přístrojových vyšetření a kameny ve žlučníku téměř vždy bezpečně odhalí. Uniknout mohou pouze velmi drobné kamínky.

Pokud ultrazvuk kameny potvrdí, žádná další vyšetření nejsou nutná. Mohou však být provedena, aby vyloučily přítomnost jiných onemocnění s podobnými příznaky. Vyšetřuje se horní část trávicího traktu pomocí RTG vyšetření (po polknutí RTG kontrastní tekutiny – tzv. baryová kaše) nebo endoskopicky (vyšetření ohebným optickým kabelem zavedeným ústy do žaludku – tzv. gastroskopie). Dolní partie trávicího traktu (tlusté střevo) lze vyšetřit také RTG („klyzma“ kontrastní látkou) nebo endoskopicky (zavedení optického kabelu do tlustého střeva konečníkem – tzv. koloskopie).

Léčba prokázané cholecystolitiázy může být konzervativní nebo chirurgická. Konzervativně lze podávat léky proti bolesti, které ale vlastní příčinu neodstraní. Snaha o rozpuštění kamenů pomocí užívaných léků je úspěšná jen v malém procentu případů a jen u určitého složení kamenů. Výsledky této léčby v současnosti nejsou přesvědčivé. Po vysazení léčby se kameny vrací.

V současnosti je nejpoužívanější léčebnou metodou léčba chirurgická, tedy operační odstranění žlučníku i s kameny (tzv. cholecystektomie). Žlučník se nijak nečistí, prostě se celý odstraní. Operaci lze doporučit vždy tam, kde kameny působí obtíže. U kamenů žlučníku bez klinických potíží, na kterou se přijde náhodou, je situace obtížnější. Operace se doporučuje u kamenů menších než 5 mm jako prevence jejich vycestování do společných žlučových cest, které by mohly ucpat. Jinak se bezpříznaková cholecystolitiáza většinou neoperuje.

Operace se dříve standardně prováděla řezem v břišní stěně pod pravým žeberním obloukem. V současné době se takto operují jen komplikované případy. Nejčastějším zákrokem je laparoskopické odstranění žlučníku.

Laparoskopický zákrok se provádí při celkové anestézii. Pomocí krátkého asi 1-2 cm řezu těsně pod nebo nad pupkem se zavede speciální jehla, kterou se pomocí kompresoru vžene oxid uhličitý do břicha. Břišní stěna, která do té doby klouzala po povrchu útrob se oddálí a vzniklý prostor umožní přehled v dutině břišní. Několika krátkými řezy se do dutiny břišní zavedou speciální nástroje a kamera, která pak přenáší obraz na monitor. Nástroje drží v ruce operatér nebo asistent a podle obrazu na monitoru provádí vlastní operační výkon.

Vždy se jedná o řezy maximálně 5-10 mm. Počet velikost a rozmístění těchto řezů je dáno typem a rozsahem laparoskopického operačního výkonu a zvyklostmi operatéra a může se na různých pracovištích lišit. Během výkonu se používají speciální kovové klipy, kterými se přeruší žlučníková tepna a žlučovod. Klipy Vám v břiše zůstanou, ale nebojte se, nic Vám neudělají.

Žlučník se poté po drobném rozšíření jednoho z řezů v břišní stěně odstraní ven, mimo břišní dutinu. Po kontrole operačního pole a vypuštění vzduchu výkon končí. Někdy se ještě zavádí do dutiny břišní tenká umělohmotná hadička - drén, kterou Vám asi za 2 až 3 dny po výkonu odstraní. Je tam k odvodu přebytečného vzduchu nebo tekutiny.

Výhodami laparoskopie jsou malé řezy v břišní stěně a s nimi spojená i menší pooperační bolest. Dále i lepší pooperační komfort pro pacienta, lepší kosmetický efekt, kratší doba pobytu v nemocnici a kratší celková doba pracovní neschopnosti. Ne u každého je však možno operaci laparoskopicky provést. Nelze ji provést například u závažnějších plicních a srdečních onemocnění, neléčeného vysokého krevního tlaku, poruch srážení krve, těžkého zánětu pobřišnice, rozsáhlých nitrobřišních srůstů apod.

Kameny lze také teoreticky rozbít cíleným ultrazvukovým rázem. Vtip této metody je v tom, že se kameny rozbijí na tak malé části, které projdou žlučovými cestami volně do střeva, kde už žádné potíže neudělají. Bohužel to, co vypadá na první pohled jednoduše a elegantně, v praxi často použitelné není. Tato metoda má totiž poměrně velká omezení, takže ji rutinně nelze použít.

Kameny by šlo rozbít i endoskopicky (pomocí ohebné světlovodivé hadice zavedené ústy a skrze žaludek ke žlučovým cestám) speciálními nástroji za kontroly zrakem.Tento způsob se dnes používá pouze při vycestování kamenů do společného žlučovodu, kde mohou způsobit překážku odtoku žluče. Vyšetření se jmenuje ERCP.