Právě proto, že riziko ovlivnění vývoje plodu existuje vždy, když žena musí v těhotenství užívat nějaké léky, radí lékaři obezřetnost. Schopnost léku poškodit vývoj plodu označují odborníci slovem teratogenita. Látku, která poškození působí, pak teratogen. Naštěstí léky nejsou častou příčinou vzniku vrozených vad – spolu s chemikáliemi a radiací způsobují jen kolem procenta takových případů. Ale vzhledem k tomu, že dítě s vrozenou vadou má velmi malou šanci na nápravu zdravotního stavu, vyplatí se omezit riziko na naprosté minimum.
Thalidomidová aféra: tisíce poškozených dětí
Doslova katastrofou v oblasti teratogenity léků byla tzv. thalidomidová aféra. Německá firma Grűnenthal vyvinula látku thalidomid, která byla uvedena na trh v roce 1957 jako lék na uklidnění (sedativum), proti nespavosti (hypnotikum) a proti ranní nevolnosti těhotných. Lék měl za sebou jen krátké klinické zkoušky a jeho teratogenita nebyla dostatečně zkoumána. Lék se ihned stal velmi oblíbeným v mnoha zemích světa, protože byl dobře účinný, užívalo jej asi 5 milionů osob. V Československu nebyl naštěstí nikdy registrován, užívalo jej zde jen málo osob, které si jej pořídily v zahraničí. Začátkem roku 1961 si jeden německý pediatr všiml, že se v jeho okolí narodilo několik podobně těžce deformovaných dětí, které měly společné to, že jejich matky v těhotenství užívaly thalidomid. Po tomto prvním podezření byla teratogenita thalidomidu brzy skutečně prokázána a lék byl v roce 1961 stažen z trhu na celém světě. I tak se kvůli němu na světě narodilo asi 10– 12 tisíc poškozených dětí. Nejčastějším poškozením bylo těžké znetvoření až úplné nevyvinutí paží anebo dolních končetin. Po této tragické zkušenosti byla nastavena přísná pravidla testování nových léků tak, aby vždy byla standardním způsobem testována teratogenita.
Čtěte také: Cesta k novému léku: patnáct let a milióny dolarů
Jak se testuje nebezpečnost léku pro těhotné? To se dozvíte v další kapitole.
Přidat nový komentář