Je to nebolestivá vyšetřovací metoda, pomocí které může lékař prohlédnout vnitřní orgány celého Vašeho těla. Poskytuje odborníkovi důležité informace například o Vašem mozku, páteři, kloubech a důležitých hrudních a břišních orgánech. Je to "okno" do Vašeho těla, které není potřeba otvírat.
Echokardiografie
Ultrazvukové vyšetření srdce, tedy srdečního svalu, nitroblány srdeční (endokardu), chlopní a osrdečníku (perikardu) je pravděpodobně nejpropracovanějším uplatněním této metody vůbec. Moderní výkonné přístroje dovolují zjistit nejen tvar a velikost srdečních oddílů a přítomnost tekutiny v osrdečníku, ale pomocí Dopplerova principu (odráží-li se zvuk od pohybující se struktury -- zde červených krvinek -- mění se jeho frekvence) mapovat toky krve jednotlivými srdečními dutinami, znázorňovat zúžení či nedomykavost chlopní a vypočítat i tlaky krve v různých místech srdce. Echokardiografie je jinými metodami nenahraditelná, zvláště je-li doplněna jícnovou sondou, tedy kombinací endoskopického a ultrazvukového vyšetření, umožňující získat obraz srdce i "zezadu".
Také v gynekologii a porodnictví se dnes už poměrně běžně používá nejen klasická, ale i vaginální (poševní) sonda. Cílem vyšetření je děloha, vaječníky a samozřejmě lidský plod -- zde je nezatěžující povaha ultrazvuku mimořádně významná.
Ultrazvuku se využívá i v dalších oblastech lékařství: v angiologii se zjišťuje průchodnost tepen a přítomnost trombů (krevních sraženin) v žilách, v endokrinologii je ultrazvuk základní metodou vyšetření štítné žlázy, v ortopedii a revmatologii slouží ke zjišťování poměrů v kloubech a jejich okolí, v chirurgických oborech znázorňuje nejrůznější útvary v podkoží nebo poranění svalů. Ultrazvukem lze dokonce znázornit i struktury mozku, zvláště u novorozených dětí, které mají dvě chrupavčité fontanely na styku lebečních kostí.
