Několikaminutové znehybnění spojené s poruchou řečijsem měl před tím,než byl zjištěn uzávěr a .basilaris.Stalo se mi to v noci ,syn mě odvezl do nemocnice a tam jsem asi po cca 2 hodinách měl stejnou CMP.Asi za 5 dnů mi byla provedeno na angiolince vyšetření kde mi byl zjištěn výše uvedený uzávěr.Od této doby jsem do dnešního dne CMP neměl.Od r.1999(podzim) jsem chodil na vyšetření k neurologovi protože jsem míval pocity nejistoty (hlava , chůze).Ten mě poslal na sono karotid,kde mi bylo zjištěno zůžení cévy.Jestli toto vyšetření ukazovalo zůžení cévy a následně uzávěr a.basilaris,nebo zůženou karotidu na pravé straně ,to nevím .Naposledy jsem byl na sonu karotid asi v 4/2002 a bylo mi řečeno , že výsledek je stejný jako minulé vyšetření(že se to nezměnilo,je to stejné) Oxiphillin neužívám,nevím jaký postup použít(mimo přivolání sanity a to určitě v každém případě)jaké léky užít na zmírnění nebo možná zastavení nastávající CMP. Děkuji a přeji mnoho úspěchů v životě a v povolání.Velmi jste mi pomohla. Bsonek ivo
Rehabilitace připomíná výuku batolat
Fyzioterapeuti učí pacienty stejně, jako rodiče učí malé děti. Pacient se totiž musí naučit základní pohyby – úchop, chůzi, sezení, stání, otáčení vleže. Odborník musí přizpůsobit vše řečovým a rozpoznávacím schopnostem pacienta v dané fázi rehabilitace – každý nový pohyb musí vysvětlit opakovaně a pomalu, aby si je mozek zapamatoval.
Mnohdy může pomoci i moderní technika. Jedním z příkladů jsou rehabilitační roboti. Jde o jakýsi rukávec, který pacient dostane na postiženou končetinu. Ten zpočátku dělá pohyby za pacienta, poté, co se je mozek „naučí“, mozek se aktivuje a ruku může zase ovládat. Touto metodou se mohou trénovat i pohyby jednotlivých kloubů a prstů. Správný čas pro metodu rehabilitace za pomoci robota je do 11 měsíců od propuknutí nemoci.
„I přes všechnu snahu se může stát, že se nepodaří funkci končetin obnovit. Pak by měl nastoupit protetik a pro pacienta navrhnout speciálně upravené ortézy, obuv, kompenzační a jiné pomůcky, které napomáhají správnému fungování končetin. Udrží ji také v optimální poloze a umožní její správný pohybů,“ vysvětluje MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., primářka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK.
Ve chvíli, kdy to dovolí zdravotní stav pacienta, přidává se k rehabilitaci i trénink „obyčejných“ aktivit, se kterými se lidé setkávají v běžném životě – jídlo, hygiena a podobně. Ve spolupráci s ergoterapeutem, který nemocnému pomáhá s nácvikem soběstačnosti, se může pacient dozvědět o tom, jaké kompenzační pomůcky by mu běžný život usnadnily. Jde nejen o madla do vany či sprchy a na toaletu, ale i protiskluzové podložky, sedátka na vanu, upravené zubní kartáčky nebo případně polohovací postel.
Josef se stará o svou ženu po mrtvici, takže ví hodně o tom, jak s nemocnými zacházet. Jeho příběh si přečtěte zde.
