Několikaminutové znehybnění spojené s poruchou řečijsem měl před tím,než byl zjištěn uzávěr a .basilaris.Stalo se mi to v noci ,syn mě odvezl do nemocnice a tam jsem asi po cca 2 hodinách měl stejnou CMP.Asi za 5 dnů mi byla provedeno na angiolince vyšetření kde mi byl zjištěn výše uvedený uzávěr.Od této doby jsem do dnešního dne CMP neměl.Od r.1999(podzim) jsem chodil na vyšetření k neurologovi protože jsem míval pocity nejistoty (hlava , chůze).Ten mě poslal na sono karotid,kde mi bylo zjištěno zůžení cévy.Jestli toto vyšetření ukazovalo zůžení cévy a následně uzávěr a.basilaris,nebo zůženou karotidu na pravé straně ,to nevím .Naposledy jsem byl na sonu karotid asi v 4/2002 a bylo mi řečeno , že výsledek je stejný jako minulé vyšetření(že se to nezměnilo,je to stejné) Oxiphillin neužívám,nevím jaký postup použít(mimo přivolání sanity a to určitě v každém případě)jaké léky užít na zmírnění nebo možná zastavení nastávající CMP. Děkuji a přeji mnoho úspěchů v životě a v povolání.Velmi jste mi pomohla. Bsonek ivo
Pravděpodobnost trvalých následků po mrtvici se zvyšuje s časem, který uplyne od prvních příznaků do začátku léčby a rehabilitace. Proto je velmi důležité, aby člověka co nejdříve po mrtvici odvezla záchranná služba do nejbližšího specializovaného zdravotnického zařízení. Lékaři zde odstraní krevní sraženinu nebo zastaví krvácení. Po stabilizaci by měl být pacient přeložen na oddělení neurorehabilitace s lůžky pro včasnou rehabilitaci.
Příznaky mozkové mrtvice najdete v článku odborníka.
S rehabilitací u pacientů po cévní mozkové příhodě začíná tým odborníků již na iktové jednotce, jakmile to jejich zdravotní stav dovolí. Čím dříve se s ní začne, tím dříve a lépe je možné obnovit poškozené funkce mozku i celého organismu. Rehabilitační plán se sestavuje podle výsledků funkčního hodnocení motoriky, psychiky, smyslových funkcí nebo schopnosti se dorozumět.
Rehabilitace může vrátit nemocné po mrtvici zpátky do normálního života.
„I při bezvědomí delším než 3 měsíce, způsobeném poškozením mozku, je 60 % mladších pacientů po intenzivní rehabilitaci schopných vrátit se alespoň částečně ke své původní profesi. S rehabilitací se pak začíná už ve fázi, kdy je pacient v bezvědomí. Na úspěšném návratu člověka do běžného života pracuje rehabilitační tým již ve fázi bezvědomí. Provádí polohování nemocného a bazální stimulaci např. čichových, hmatových a sluchových vjemů,“ vysvětluje Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK.
Proč se musí nemocný po mrtvici dostat do rukou odborníků do čtyř hodin se dočtete v tomto článku.
