Dobrý den, mému otci zjistili nádor na páteři, který z menší části prorůstá do páteře a z větší ven. Ráda bych více informací. Velice děkuji Olga Míková
Můžu mít rakovuinu žaludku ve 13 letech?
( Redakce | přečteno: 256855x )
Řada statistik ukazuje, že se výskyt rakoviny žaludku ve většině vyspělých států snižuje. Příčina není bohužel zcela známa.
Důležitým důvodem pro návštěvu lékaře jsou především neurčité zažívací obtíže v oblasti horní poloviny zažívacího traktu u osob nad 50 let. Pokud lékař na základě vašich obtíží vysloví podezření na nádorové onemocnění žaludku, pravděpodobně Vám, mimo jiné standardní vyšetřovací postupy, doporučí i tzv. endoskopické vyšetření.
Tato metoda umožňuje důkladně prohlédnout sliznici žaludku a pomocí odběru malého vzorku tkáně určit i vlastní povahu případného nálezu. Endoskopická metoda zaměřená na horní část zažívacího traktu se nazývá gastroskopie.
Gastroskopie je vyšetření, při kterém polykáte dlouhý ohebný kabel. Na konci kabelu je malá kamera a světelný zdroj. Kabelem se mohou zavádět i drobné nástroje k odběru vzorků sliznice. Vyšetření se provádí při vědomí po místním znecitlivění hrdla. Odběr vzorků na histologické vyšetření je nebolestivý.
Pro lepší přehlednost se plní žaludek při vyšetřování vzduchem, což může způsobovat říhání. Vyšetření nebude pro mnohé z Vás asi zrovna nejpříjemnější, je však většinou docela snesitelné.
Gastroskopie poskytuje moderní medicíně v diagnostice rakoviny žaludku neocenitelné služby. Lékařům umožňuje spolehlivě prohlédnout celý žaludek a větší část dvanáctníku. Ani tímto vyšetřením nemůže být sice rakovina stoprocentně vyloučena, negativní nález pečlivě provedeného vyšetření dokáže však snížit pravděpodobnost výskytu rakoviny na přijatelné minimum.
Pro posouzení celé tloušťky stěny žaludku a jeho nejbližšího okolí může dobře posloužit tzv. vyšetření technikou CT (počítačovou tomografií). Vyšetření je pro Vás stejně nenáročné jako obyčejný rentgenový snímek, zátěž rentgenovými paprsky je dokonce ještě menší. Výpovědní hodnota je oproti obyčejnému rentgenu nesrovnatelně vyšší.
Pokud se rakovina žaludku prokáže, musí být léčba zahájena co nejdříve. Jedinou rozhodující léčbou je včasná, dostatečně rozsáhlá operace. Pokud je možné odstranit nádor celý, není již zpravidla zapotřebí další léčba zářením nebo chemoterapií.
V případě, že dostatečně rozsáhlý operační výkon není možný, může pomoci chirurgický zákrok menšího rozsahu, který například pouze obnovuje dostatečnou průchodnost žaludku pro potravu. Po takových to výkonech většinou následuje radioterapie nebo chemoterapie k potlačení růstu zbývajícího nádoru.
Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.
Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi
Rakovina Přes stále intenzívnější výzkum příčin vzniku rakoviny i dílčí úspěchy při její léčbě, většinou na ni lidé umírají. Domnívám se, že k pozoruhodnému – až šokujícímu závěru bychom se mohli dopracovat srovnáním statistik tohoto opakovaně se vyskytujícího zhoubného onemocnění v lokalitách s nadměrným množstvím statické elektřiny. Jako příklad uvedu tři taková místa v České republice. Olomoucký onkolog MUDr. Jurýška empirickým výzkumem zhruba 33 tisíc případů dospěl k zajímavému poznatku, že nejčastějšími souvislostmi s onemocněním rakovinou jsou stejné ulice a domy. Nic nezměnil fakt, že v minulé době byly tyto domy zbourány a na jejich místech postaveny domy nové; navíc ještě vyplynul zásadní poznatek, že lidé bydlící ve vyšších patrech onemocněli rakovinou častěji než lidé žijící v přízemí. V mnoha svých článcích na se touto problematikou podrobně zabývám a mohu konstatovat, že jde o samovolný přenos statické elektřiny na buněčné membrány z místa její nadměrné koncentrace. Na buněčných membránách tak dochází k energetickému přepětí a tím i k negativnímu ovlivnění činnosti buněk. Studiem historie lze dedukcí odvodit, že od dávných dob lidé vlastnosti statické elektřiny znali a v nejrůznějších případech je využívali ve svůj prospěch. Tehdejší lidé samozřejmě neměli o buněčných membránách ani tušení, ale spokojili se s tím, že jim to pomáhá. Za tím účelem vybudovali po celé Zemi statisíce menhirů, dolmenů, viklanů, mounds, mohyl i jiných megalitických staveb, situovaných do míst s nadbytkem statické elektřiny, která samovolně do nich přecházela. Při nedostatku tělesné energie bylo snadné ji prostřednictvím megalitů doplnit. V podstatě jde o cílenou manipulaci s napětím buněčných membrán. Odchylka od optimálního napětí v obou směrech vyvolává zdravotní anomálie. Příčin, které mohou vyvolat nadměrnou koncentraci statické elektřiny v lidském těle je mnoho; některé popisuji na webových stránkách. Další místo, kde opakovaně dochází k častějšímu výskytu rakoviny, existuje v kladenské čtvrti Tuháň v blízkosti hořící uhelné haldy. Podobné umělé kopce pro doplnění tělesné energie lidé v historii již budovali. Ale všeho moc škodí, zejména ve spojitosti s velkým zdrojem energie – ohněm. Je známo, že Keltové nabíjeli ohněm kameny, stejně jako je známo, že v blízkosti hornin kruhové stavby Stonehange byly nalezeny stopy po ohništích. Velké počty svíček i jiných malých ohňů se používá v sakrálních stavbách jako doplňujících zdrojů energie. Jednoduchým pokusem lze ověřit, že se nemýlím. Postavím-li vedle horniny hořící svíčku, pak u horniny sleduji nárůst energie. K uvedenému případu hořící haldy je třeba dodat, že její negativní působení se neprojeví pouze v její blízkosti, ale může projevit i v zónách, které jsou rozloženy i ve větších vzdálenostech. Třetím místem, kde opakovaně dochází k častému výskytu rakoviny a které sleduji, je venkovská usedlost, kde jako jednu z příčin energetického přepětí hmoty stavby považuji konzolový rozvod elektřiny 3 x 380 V, který je na domku umístěn na obvodových zdech ve dvou směrech – na podélné i štítové zdi. Uvnitř stavby tak dochází ke křížení zón a tím i k větší energetické koncentraci. Nelze ale vyloučit i další vlivy, které se mohou na navýšení energie podílet. Nepochybuji o tom, že obdobná místa s opakovaným výskytem rakoviny se vyskytují po celé Zemi a domnívám se, že nemohou unikat pozornosti lidem z okolí. Bylo by proto prospěšné tato místa zmapovat pro následný statistický průzkum, ze kterého bychom získali užitečné informace. Vezmeme-li v úvahu dlouhodobé bádání po příčinách zhoubného bujení buněk, pak by měla být prozkoumána jakákoli další myšlenka. Miroslav Provod
Přidat nový komentář