Plísňová onemocnění nehtů, kůže, sliznic a vlasů

Jaká je příčina mykóz

Říše hub je početná. Zahrnuje nejen houby lesní, nýbrž i drobnohledné plísně a kvasinky (mikromycety). Naštěstí jen menšina z nich se chová vůči nám a zvířatům nepřátelsky. Některé produkují jedy, jiné zabíjejí plazy, ptáky i hmyz. Další napadají kůži, na které malují co vandalové svá patologická graffiti, vlasy, nehty, sliznice a stále častěji i vnitřní orgány nebo vyvolávají alergie. Odhaduje se, z celkového počtu 250 000 druhů se jen 100 druhů chová vysloveně nepřátelsky a škodí člověku.

Plísně a kvasinky jsou všude. Jejich podhoubí (mycelium) postrádá na rozdíl od jiných rostlin zelené barvivo - chlorofyl. Daří se jim docela dobře tam kde je vlhko, teplo a tma. V průběhu milionů let se dokonale naučily využívat ve svůj prospěch nejrůznější podklady, včetně lidské a zvířecí rohoviny. Tak se dostávají do konfliktů s pokožkou a zdravím člověka.

Mykózy jsou nakažlivé (infekční) nemoci, přenosné na různé hostitele. Začínají průnikem podhoubí (mycelia) do rohovinové vrstvy různých tkání. Inkubační doba může být různě dlouhá. U plosek a meziprstí nohou zasažených plísní se pohybuje od 30 do 90 dnů.

Plísně napadající kůži, vlasy a nehty nazýváme dermatofyty. Patří do rodu Trichophyton, Epidermophyton, Mikrosporum a Malassezia. Kvasinky obvykle radíme do rodu Candida. Jsou to nenáročné organismy, které za vhodných podmínek klidně přežívají v pohotovosti 6 až 9 měsíců.

Kvasinky sice nepatří k běžné střevní flóře, jsou však s to přežívat v zažívacím traktu po určitou dobu. Jakmile přestoupí např. vlivem úplavice cukrové neboli diabetu jejich počet ve stolici či moči 1000 zárodků v 1 ml, mohou se stát příčinou systémových kandidóz, které postihnou většinu vnitřních orgánů.