Původ nemoci není znám. Dochází k předčasné poruše funkce a poškození struktur v hloubi mozkových polokoulí, která se nazývají „basální ganglia“ Jde o seskupení nervových buněk do skupin, které jsou mezi sebou vzájemně propojeny.
Jak se tato choroba léčí?
Teď se určitě znovu ptáte, jak pomoci člověku s již diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí? Jako u všech nemocí nabádám k trpělivosti a pochopení. Bez toho to nejde. Nemocný člověk je totiž i při plném duševním zdraví ve svém životě alespoň částečně omezen. Třeba jen tím, že musí užívat pravidelně léky.
Z hlediska moderní medicíny existuje několik způsobů jak pomoci odstranit příznaky nemoci a uspokojivě zlepšit kvalitu života. První možností jsou léky. Dělí se do několika skupin podle toho, jak působí na systémy upravující regulaci hybnosti. Léky se vybírají podle určitého klíče, jakými jsou např. intenzita příznaků, věk pacienta či jeho přídatné nemoci.
Mezi základní látky užívané na počátku nemoci patří selegilin (preparáty např. Selegilin, Jumex, APO Seleg atd.), amantadin (preparát Viregyt), v určitých situacích i nověji vyvinuté léky (Mirapexin, Permax, Requip aj.). Volí se buď jeden z nich nebo kombinace několika. Snášeny bývají obvykle dobře, chrání postižené struktury mozku a usnadní přenos vzruchů. U nemocných s výraznějším třesem se užívá ještě např. biperiden (preparát Akineton). Ve fázi již jasně rozvinutých příznaků pokračujeme léčbou L-DOPA neboli levodopou (preparáty Nakom, Isicom), což je v podstatě stavební kámen chybějícího dopaminu.
Léčba obvykle výrazně zlepší příznaky nemoci. Můžete si tedy klást otázku, proč nezačít ihned s léčbou levodopou? Důvodem bývá fakt, že po několika letech podávání L-DOPA může dojít ke špatné odpovídavosti na tuto látku. Může se objevit nepřiměřená reakce organismu na podávání. Například mimovolní házivé, škubavé pohyby, kolísání stavu hybnosti, náhlá zatuhnutí, apod. Podáváním dalších preparátů nebo výměnou lze sice tyto obtíže překlenout, obvykle již však ne úplně.
Dalším důvodem bývají poměrně časté nežádoucí příznaky léčby, ke kterým patří například zažívací potíže či nepřiměřený pokles krevního tlaku. Pochopitelně mimo léky, které ovlivňují průběh vlastní nemoci se podávají i léky, které ovlivňují některé přidružené problémy, např. depresi, zácpu a jiné. Dávky některých léků včetně levodopy je nutné velmi pozvolna zvyšovat, aby se předešlo možným nežádoucím účinkům. Závěrem k léčbě bych ještě rád podotkl, že seznam léků není úplný. Postup vybíraných přípravků se může různit podle charakteru nemoci a dalších jiných okolností.
Druhým základním kamenem léčby je odborná rehabilitace a instruktáž. Provádí se na rehabilitačních odděleních pod dozorem speciálních rehabilitačních sester či rehabilitačního lékaře.
Poslední možností několika posledních let je tzv. hluboká mozková stimulace (deep brain stimulation, DBS), která spočívá v implantaci elektrického stimulátoru do postižených oblastí. Je však vyhrazena jen určitým vhodným kandidátům (limitováno věkem, příznaky, vyčerpáním léčebných možností, pacient musí splnit specifické požadavky pro implantaci stimulátoru).
Samozřejmě jako každá nemoc má i Parkinsonova různý průběh. Existují formy pomalejší, které dobře reagují na léčbu, ale i také takové, které lze ovlivnit hůře. V zásadě lze shrnout, že Parkinsonovu chorobu nelze vyléčit. Lze významně ovlivnit její průběh s uspokojivou kvalitou života.
Přidat nový komentář